Ve vojenském hvozdu bylo překrásně. Nikde živáčka. Jenom já ptactvo a zvěř

4. ledna 2018 v 20:48 | Již několik posledních let zde vedu úvahy o problematice kolem hlívy ústřičné. Ono je to opravdu s ní nějaké divné... |  HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
Dnes se vyčasilo a dokonce chvílemi svítilo i slunce. Není nic krásnějšího - v tom hříšném světě - než se toulat lesy a povídat si se zvířaty i ptactvem nebeským. A i čarodějné houby se dají nalézt...

Zvědav jsem musel opět vyrazit do hvozdu překontrolovat ty dva korálovce ježaté. Jak jsem očekával, tak žádná velká sláva to nebyla. Oba to mají již za sebou. Je zajímavé, že se až nevěřícně zcvrkli a změnili barvu na hodně tmavou, takovou špinavou. Jak jsem tak na ně hleděl, tak jsem sí říkal už aby bylo léto. Jsem totiž moc zvědav jak budou v letošním roce vypadat. Někdy jsou to velcí krasavci, jindy nic moc.

Abych se přiznal, tak hlavním mým posláním byla hlíva ústřičná, kterou jsem si na prověřeném ležícím kmenu našel před měsícem. A proč to slůvko poslání? Je to jednoduché. Dostal jsem ohromnou chuť na smetanovou omáčku s pěkným kouskem hovězího masíčka. Jak já tuto manu nebeskou miluju.

Věděl jsem, že se žádná velká radost konat nebude. Plodnice jsou na tom prastarém kmenu vidět zdaleka a určitě je nějaký pocestný, houbař, našel. Přece ve vojenském nechodím sám. Když jsem je objevil, tak byly titěrné. Neočekával jsem, po letošních zkušenostech, posledních let, že se promění v překrásné dva trsy. A měl jsem bohužel pravdu. Nebyly nic moc, ale sklidit se už daly. Měly zajímavý tvar. Protože nahoře na pěkně tlustém kmenu, tak rostly rovně k nebesům. Vršky co do velikosti nic moc, ale spodky úžasné, obrovské. Ale ona to spíše byl vršek než třeň. Ten bývá tuhý, ale zde to byla měkká hmota. Zkrátka na zkousnutí. A já nemám problém je pojíst i v syrovém stavu. Jsou vynikající a na stromu usušené ještě chutnější. Ale o tom je zde na blogu nemálo informací. Vždyť ústřičná patří mezi houby na přežití.

Vždy chodím z bodu A do bodu B a pak se vracím jinou cestou. Dnes jsem udělal výjimku a vrátil jsem se odkud jsem přišel. A co se nestalo. Najednou koukám na to zjevení. Na prastarem dubu, hlívu často na tomto stromě nevídím, překrásné a převeliké trsy. Mnohokrát jsem kolem prošel ale nic neviděl. Byly totiž na protilehlé straně stromu. Na první pohled bylo vidět, že už nejsou nejmladší, i když by kuchyní bez problému ještě prošly. Řekl jsem si, proč jim nedat možnost aby vypustily výtrusy. Určitě se některý ujme a bude opět pro příští roky zasazeno...

Když jsem se vracel z bodu B, tak zanedlouho koukám jak proti kráčejí dva viržiňáci. Jak jsem zde již na blogu psal - a dokonce pustil i nějaké video - tak tato zvířata jsou voprsklá a i nebezpečná. Jeden se zastavil a bez problému se vydal mým směrem. Přišel na několik kroků. Tak jsem si s ním začal povídat. A docela jsme si rozuměli. Jenže fotoaparát v batohu. Vyndat nebo nevyndat. Když ho začnu tahat, tak jelenec bělocasý vezme roha. On ale jenom poodešel a neustále byl nedaleko. Teď si říkám, že jsem ho měl použít. Tak někdy příště. Tady je potkávám docela často...

Po dobu mého dnešního toulání jsem byl navštěvován krkavcem. Kde ale měl partnerku? Vždycky zmizel aby se zanedlouho opět objevil. Krkavci totiž po celý život žijí v páru. Možná to byl důvod proč jsem se mu tak líbil. Když už jsem se blížil na parkoviště u vojenské základny, tak se usadil na vysoké jedli. A začal si se mnou povídat.

Já mám jednoho krasavce v jednom nejmenovaném zookoutku u města N. Jak k němu příjdu, tak se začne typicky ozývat. Mám pocit, že si pamatuje kdo ho má rád, kdo si s ním povídá. Jsme kamarádi.

Protože krkavčí mluvu ovládám, tak jsem rozpředl dišputaci i s tímto na jedli. Nebo to byla ona? To má větší logiku. Ženy mě vždy milovali. Moc jsme si rozuměli. Kdybych neodešel, tak bychom si tam povídali ještě do teď...

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Vynikající tip nejen pro houbaře | 7. ledna 2018 v 10:58 | Reagovat

Příjdete z lesa zujete si boty a ten pach,  správněji smrad, vás položí do kolen. A při tom řešení problému je jednoduché. Stačí do bot vložit po jednom, lépe po dvou, vysušených sačcích požitých po přípravě čaje. Vyzkoušejte a věřte, že budete mile překvapeni.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama