Ryzec lilákový - Lactarius lilacinus (Lasch) Fr. 1838 - Rýdzik fialovkastý

28. února 2018 v 22:17 | Jiří Patočka |  - - lilákový
Ryzec lilákový je relativně vzácná houba, která roste pod olšemi v silně podmáčených půdách. Má nízce vyklenutý, jemně plstnatý klobouk o průměru až 8 cm, uprostřed vmáčklý. Má světle růžovou až lehce nafialovělou barvu, stejně jako dužninu, ale roní bílé vodnaté mléko nahořklé až mírně palčivé chuti. Houba je jedlá, ale nevalné chuti. Lupeny jsou řídké, široce připojené až krátce sbíhavé, často se zoubkem, krémově okrové s růžovým nádechem. Třeň je válcovitý (3-15 × 15-70 mm), pleťově až oranžově okrový, suchý a hladký. U dospělých plodnic je dutý. Dužnina je křehká, bledě krémová, která voní po ovoci. Výtrusný prach je bělavý (Holec et al., 2012). Barvu ryzce lilákového má na svědomí přítomnost pigmentu na bázi benzochinonu, který byl podle latinského rodového jména houby nazván lilacinon (Spiteller et al., 2003). Strukturní vzorec molekuly lilacinonu jsem si dovolil vložit do snímku houby.

Ryzec lilákový je uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh) (Beran, 2006). Možná že není až tak vzácný, ale roste od srpna do listopadu na místech, kam příliš často na houby nechodíme. V pobřežních zamokřených houštinách na březích potoků a rybníčků nebo na prameništích, kde tvořící mykorhizu s olší lepkavou a olší šedou (Rochet et al., 2011). Ta místa jsou plná šlahounů pichlavého maliníku a ostružiníku, které nás dokážou pěkně poškrábat. Na stejných místech jako ryzec lilákový ale rostou také další, poněkud drobnější a spíše hojné ryzce jako např. ryzec olšový (Lactarius obscuratus), ryzec kalichovkovitý (Lactarius omphaliformis), nebo ryzec pohárkovitý (Lactarius cyathuliformis). Bezpečně se dají rozeznat ale jen pod mikroskopem. A k jídlu se příliš nehodí. Tak je nechme, tam kde rostou.

Literatura

Beran M. Lactarius lilacinus (Lasch: Fr.) Fr. - In: Holec et Beran M. [eds.], Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 2006; 24: 153A.

Holec J, Bielich A, Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 2012; 624 stran.

Rochet J, Moreau PA, Manzi S, Gardes M. Comparative phylogenies and host specialization in the alder ectomycorrhizal fungi Alnicola, Alpova and Lactarius (Basidiomycota) in Europe. BMC Evolutionary Biology, 2011; 11: 40.

Spiteller P, Arnold N, Spiteller M, Steglich W. Lilacinone, a red aminobenzoquinone pigment from Lactarius lilacinus. J Nat Prod. 2003; 66(10): 1402-1403.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hans | 1. března 2018 v 21:58 | Reagovat

Jejda to je zase zajímavý čtení. I houbách se dá psát zajímavě. A o téhle slyším poprvé. Už zase jsem chyttřejší houbař. Dík-.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama