Neděle přinesla do přírody překrásný sluneční den. A to byl ten správný čas vypravit se na křivatce českého pravého na veškeré ty kouzelné plácky...

13. března 2018 v 0:01 |  Křivatec český pravý
Po divné zimě byl už nejvyšší čas vyrazit do lůna Matičky přírody. Bohužel o den později opět přišlo ochlazení. U nás v okolí Prahy po celý den padala z nebes neustále voda...

Cítili jsme ve stařeckých kostech, že konečně po dlouhých letech budeme úspěšní. A to se vyplnilo. Křivatec potřebuje ke své kráse teplé sluneční paprsky. Několikrát se nám v minulosti stalo, že bylo zataženo a rostlina ne a ne nám udělat radost. Jak se říká, každý den není svátek. Na lokality se ještě několikrát vypravíme. A i vy můžete být při tom...

Zanedlouho jsme se nestačili divit, kde se ty babočky a včely vzaly. Posedávaly na květech českého pravého a neustále byly bohužel v pohybu. Velká výzva pro každého fotografa. Vyhledat, zaostřit, vše naštelovat jak má být, a? A nic. Všichni ti boží tvorové si z nás neustále dělali legraci, pšundu, srandu, psinu. Ani jeden z nás jsme nebyli úspěšní. Sem tam se něco povedlo, ale jak se říká nic moc. Bylo to tak špatné, rozmazané, že se hned ještě v aparátu mazalo.

Mnozí zvolili - tak jak jsou naučení z jarních a letních měsíců - metodu naprostého klidu. Neběhat, nezadýchávat se, ale naopak v tichosti a ustrnutí vyčkat u jedné svou krásou dokonalé rostliny. Jak se říká úspěch zaručen. Ale vono ne. Ta boží stvoření s křidélky se obelstít nenechala.

Počkáme až se udělá opět slunečné počasí a vyrazíme. Určitě se povede. Jenže je tady velký problém. Křivatec český pravý patří mezi rostliny, které jak rychle vykvetou, tak stejně rychle se odeberou na onen svět. Příroda to již tak zařídila, aby tyto odcházející rostliny daly příležitost dalším druhům. A poznávat neustále tyto záhady je velkým dobrodružstvím. Tak zas někdy příště...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Už víme.... | 13. března 2018 v 23:21 | Reagovat

Šindelovník severský je uváděn jako nejedlá houba, což neplatí v Japonsku. Japonci houbu milují, nazývají ji "ezoharitake" a upravují ji k jídlu speciálním postupem. Nakládají plodnice až na dva roky do koncentrovaného roztoku soli, a když se pořádně zaleží, připravují z ní různé pokrmy. Například tenké plátky smaží na oleji, což prý je vynikající delikatesa. Japonci se také zajímají o biologicky aktivní látky šindelovníku severského a studují jejich možné využití jako přírodních léků (Wu et al., 2011).

2 ZUBR a my jsme byli při tom | 17. března 2018 v 16:17 | Reagovat

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky byl se svými přáteli ten, který "vypustil" zubra do české přírody. A burle.blog.cz byl aktivně při tom. Stačí si vlevo v rubrikách na toto zvíře kliknout...

Zubrů evropských u nás opět přibylo. Jejich počet se zvýšil o 13 na 106 kusů. V roce 1992 žilo ve všech českých chovech pouhých 14 zvířat. Dnes jenom v bývalém vojenském prostoru v Milovicích je jich 17. V Ralsku jich žije třicet.

3 Na knižní trh přichází nová kniha "o houbách." | 17. března 2018 v 16:26 | Reagovat

Román se jmenuje Houbařka, který o narušeném vztahu matky a adoptované romské dcery. A vše se mezi řádky točí kolem hub.

Spisovatelka v těchto dnech poskytla několik rozhovorů. Po jedné otázce k houbám řekla: "Asi nejzásadnějším zážitkem pro mě byla návštěva zasedání mykologického kroužku v Trutnově. Na mě jako na nezasvěceného smrtelníka celá ta akce působila lehce absurdně.

Průměrný věk členů spolku je dle mého odhadu tak sedmdesát let a v jejich čele stojí asi pětadvacetiletý hipster, který je sociální pracovník.

Všichni jsou velmi fundovaní, diskutují nad nasbíranými ukázkami hub a vybírají ty nejhezčí kousky na nástěnku na náměstí, kde je i s popiskami vystaví. Scházejí se několikrát ročně, aby naplnili podmínky na dotace, které pak věnují na pořádání  různých mykologických přednášek, výstav a také na mykologickou poradnu."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama