Světový den vody 2018

12. března 2018 v 22:15 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
Až budete zase lkát, v jaké to žijeme společnosti, jak špatně se o nás stát stará, uvědomte si, čím splachujete záchod - pitnou, zdravotně nezávadnou vodou!

Od roku 1993 se 22. březen, na návrh Organizace spojených národů, slaví jako Světový den vody. Cílem této mezinárodní akce je upozornit na význam vody pro lidstvo a upozornění na udržitelné řízení zdrojů sladké vody. Pro většinu z nás je to jen obyčejná voda, ale ve skutečnosti je to neobyčejně podivná substance, která spolu se zemskou atmosférou tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Thalés z Milétu, považovaný za zakladatele řecké filosofie (6. století před n.l.), považoval vodu za základní element své kosmologie. Jeho následovníci přidali k vodě další tři elementy: oheň, vzduch a zemi, a tento princip založený na čtyřech alchymických elementech trval až do doby Isaaca Newtona (1643-1727). I když dnes víme, že voda není elementem v pravém slova smyslu, že ji lze rozložit na vodík a kyslík - skutečné elementy, tedy chemické prvky, nic to neubralo na významu vody pro existenci života na Zemi.

Pro život sám je nejdůležitější voda v kapalném stavu, kterýžto stav za normálních podmínek atmosférického tlaku zaujímá voda při teplotách od 0 do 100 °C. Voda je trvalým či přechodným životním prostředím pro velké množství organismů, ale také nezbytnou součástí jejich těl, tedy jejich vnitřního prostředí. V tomto vodném prostředí se odehrávají všechny biochemické reakce, charakteristické pro živou hmotu. Vznik života na Zemi a jeho další rozvoj je úzce spjat s existencí kapalné vody. První oceány se na Zemi objevily asi před 3,8 miliardami let, když původně žhavá planeta vychladla natolik, že vodní pára v její atmosféře mohla kondenzovat a přeměnit se v kapalinu.

Množství vody na Zemi je obrovské a pravděpodobně je mnohem větší než na ostatních planetách sluneční soustavy. Je to neuvěřitelných 1,232 miliard trilionů litrů! Mohlo by se proto zdát, že o vodu neměl člověk nikdy nouzi a nikdy ji mít ani nebude. Je tomu skutečně tak? Světové oceány vytváří souvislý obal planety Země, který pokrývá 71 % povrchu. Voda všech oceánů a moří představuje 96,54 % celosvětových zásob. Tato voda je však slaná a pro konzumaci člověkem nevhodná. Obsahuje kolem 35 promile rozpustných solí (35 g/litr), převážně chloridu sodného, chloridu hořečnatého a síranu hořečnatého. Sladké vody je na Zemi pouze 2,35 %. I tak je to úctyhodné množství, celých 48 milionů km3, ale z toho je zhruba polovina vázána v ledu v polárních oblastech zeměkoule, tedy pro praktické využití téměř nedostupná. Ze zbývajícího množství sladké vody připadá 23,4 milionu km3 na vody spodní a v řekách a jezerech zbývá pouze 190 000 km3 sladké vody. Když z tohoto množství vody odečteme jednu desetinu, která připadá na močály a bažiny, zjistíme, že řeky a jezera představují jen asi 1 % veškeré sladké vody a kolem 0,001 procenta veškeré vody na zeměkouli. Ještě pořád se Vám zdá, že máme na Zemi vody dostatek?

Bilance využitelných zásob se ještě zhorší když uvážíme, že ne každá sladká voda je pitná, tedy zdravotně nezávadná. Abychom ji mohli bez obav pít, musíme ji složitě upravovat a její nezávadnost neustále kontrolovat. Tedy pokud žijeme ve společností, která je dostatečně bohatá a technicky vybavená. Přístup ke zdravotně nezávadné vodě má jen část lidské populace. Pro více než miliardu lidí je zdravotně nezávadná voda nedostupná. Nejhorší je situace v subsaharské Africe a některých částech Asie. Nedostatek pitné vody, spolu s nedostatečným hygienickým zázemím, má zásadní dopad na zdraví lidí a dětskou úmrtnost v mnoha rozvojových zemích. Až budete zase lkát, v jaké to žijeme společnosti, jak špatně se o nás stát stará, uvědomte si, čím splachujete záchod - pitnou, zdravotně nezávadnou vodou!

Voda má hodnotu nejen ekonomickou, ale i ekologickou. Zatímco světová populace roste, množství využitelné vody stále ubývá. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly ve 20. století zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují. Značná část polutantů unikajících do životního prostředí pochází ze zemědělství, které ve snaze vyprodukovat dostatek potravin pro stále rostoucí populaci, produkuje také stále více nebezpečného odpadu, který zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a v mnoha oblastech světa je vzácná. Ročně umírá na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnou hygienou (zejména průjmová onemocnění a malárie) 3 miliony lidí, z nichž 90 % jsou děti do pěti let. Jedním z cílů usnesení OSN (Rozvojové cíle tisíciletí) je zajištění přístupu k pitné vodě. Evropská unie vyhlásila v roce 1969 ve Štrasburku tzv. Evropskou vodní chartu, která respektuje, že voda nezná hranic, je společným majetkem, jehož hodnota musí být uznávána všemi státy. Povinností každého státu a jeho občanů je proto užívat vodu účelně a ekonomicky. Evropská vodní charta dále vyhlašuje, že bez vody není možný život. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné a je proto nezbytné tyto zásoby udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům, závislým na vodě. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato voda zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les.

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav Burle | 12. března 2018 v 22:56 | Reagovat

V neděli jsme se pohybovali v Českém krasu ve Svatém Jánu pod Skalou. Jeden z pramenů Svatého Ivana v jeskyni je znehodnocen. Příchozí turisté jsou na vývěsce upozorněni, že vodu nelze pít. Opodal je ještě jeden pramen, který je bohudík v pořádku...

2 V Malé Chuchli u Prahy bývávaly lázně. | 12. března 2018 v 23:02 | Reagovat

Proslavil je tamější lesní pramen. Ještě v osmdesátých letech minulého století ho lidé používali jako vodu kojeneckou. Ale již tehdá tam bylo upozornění od magistrátu hl. m. Prahy, že voda není v pořádku. Od té doby, až do dnešních dnů, jsou ta upozornění neustále likvidována. Někteří lidé se s faktem o její škodlivosti nedokážou smířit.

Nad pramenem vyrostla obrovská skládka nejen komunálního odpadu, který se tam svážel z celé Prahy. Do vodoteče směřuje i dešťová voda z nedaleké dálnice Plzeň - Brno - východ republiky. A je dokonáno.

Podobných příběhů jsou na tisíce. A jak je to tam u vás doma?

3 jf | 13. března 2018 v 9:54 | Reagovat

Disribuce a "výroba" vody je obrovský byznys. Takže když se MŽP rozhodlo, že programem Dešťovka podpoří recyklaci užitkové vody, začaly vodárenské společnosti okamžitě ječet, že budou zvedat ceny vodného a stočného, protože jim klesne spotřeba vody a tudíž i zisk.

4 Doupovské hory | 13. března 2018 v 14:22 | Reagovat

Ve vojenském prostoru je úžasná příroda, podobnou v Čechách nenajdeš. Mezi vesnicemi, které už neexistují, vojáci je rozstříleli, byla spousta studánek. Dnes aby jsi je pohledal.

Hory byly historicky plné vody. To ale jen do doby než fa Mattony v nich nevyvrtala nové studny. Neustále vodu stáčí a Doupov je stále více vysušený. Jo jak se říká, byznys je byznys. Chudákem je ta tamější příroda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama