Pečárka zápašná - Agaricus xanthoderma - Pečiarka páchnuca

22. dubna 2018 v 19:19 | Jiří Patočka |  - - zápašná
Pečárka zápašná, dříve žampion zápašný (Agaricus xanthodermus Genev.), je mírně jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi pečárkovitých (Hagara et al., 2005). Má až 15 cm velký kuželovitý klobouk s plochým středem, který je matně bílý a hladký. Lupeny jsou v mládí růžové, ve stáří kakaově hnědé. Třeň je hlízovitý s blanitým prstenem. Jeho dužina páchne po fenolu a po poranění rychle žloutne.

Je to houba, která roste hojně od května do listopadu v lesích, parcích, loukách a zahradách, všude tam, kde je půda bohatá na dusík. Obvykle roste ve skupinách, často velmi početných. Protože je velmi podobná dalším jedlým pečárkám (ovčí, hajní nebo hlíznatá), často končí na talíři a ten co je snědl končí na pohotovosti. V ohrožení jsou zejména pejskaři, kteří se s houbou setkávají na toulkách se svým čtyřnohým přítelem a neodolají, když vidí na louce desítky plodnic krásné a zdravé houby. Tyto jedlé druhy pečárek také žloutnou, ale spíše voní po anýzu. Určovat jedlost podle vůně houby je ale dosti ošidné. Lepší je na čich nespoléhat a koupit si pečárky v obchodě, kterým ale říkáme žampiony.

Otrava žampiony sice není smrtelná, ale dokáže člověka pěkně potrápit. Otravy se projevují trávicími obtížemi, bolestí žaludku, nevolností a posléze intenzivním zvracením. Neexistuje žádná statistika o četnosti otrav pečárkou zápašnou, protože většina otrávených ani nejde k lékaři. Pokud skončí na pohotovosti nebo v nemocnici, je jen minimální šance, že o tom najdeme záznamy v odborné literatuře. Výjimkou jsou jen masové otravy a ty se této pečárky netýkají. Určitou výjimku představuje australská studie z roku 2000. Ze 174 otrav evidovaných Informačním centrem pro otravy (od května 1997 do dubna 1999) bylo 89 % způsobeno pečárkou zápašnou (Hender et al., 2000).

Příčinou otrav touto pečárkou jsou bioaktivní látky přítomné v plodnicích. Kromě fenolu, po kterém houba zapáchá, jsou to ještě další fenolické látky, např. p-chinol nebo 4,4'-dihydroxy-bifenyl. Látkami zodpovědnými za jedovatost pečárky jsou ale pravděpodobně některé dusíkaté látky zvané azo-sloučeniny. V jejich molekule je přítomna azo-skupina -N=N- a pečárka zápašná byla prvou houbou, v níž byly přírodní azo-sloučeniny nalezeny (Gill a Strauch, 1984). Byla to látka zvaná 4,4'-dihydroxy-azobenzen. Od té doby byly ale nalezeny i v jiných houbách, ale naprostá většina azo-sloučeniny je syntetického původu a nacházíme je zejména mezi barvivy. Jistě není bez zajímavosti, že naprostá většina azo-barviv má karcinogenní účinky (Chung, 2016) a výjimkou nejsou ani ty, co byly nalezeny v pečárce zápašné (Toth et al., 1989).

Chemické látky, v jejichž molekule jsou vázány mezi sebou dva atomy dusíku, jsou příčinou toho, že pečárka zápašná, ale i některé jiné pečárky, při poranění žloutnou. V jejich buňkách je přítomná bezbarvá sloučenina zvaná leukoagaricon, která v přítomnosti vzduchu rychle reaguje s kyslíkem za vzniku žlutě zbarveného agariconu. Naštěstí jak leukoagaricon, tak agaricon, jsou látky termolabilní, takže při tepelné úpravě jídla se rychle rozkládají na nejedovaté produkty.


Literatura
Gill M, Strauch RJ. Constituents of Agaricus xanthodermus Genevier: the first naturally endogenous azo compound and toxic phenolic metabolites. Z Naturforsch C. 1984; 39(11-12): 1027-1029.

Hagara L, Antonín V, Baier J. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. ISBN 978-80-7360-334-2.

Hender E, May T, Beulke S. Poisoning due to eating fungi in Victoria. Aust Fam Physician. 2000; 29(10): 1000-1004.

Chung KT. Azo dyes and human health: A review. J Environ Sci Health C Environ Carcinog Ecotoxicol Rev. 2016; 34(4): 233-261.

Toth B, Patil K, Taylor J, Stessman C, Gannett P. Cancer induction in mice by 4-hydroxybenzenediazonium sulfate of the Agaricus xanthodermus mushroom. In Vivo. 1989; 3(5): 301-305.

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hans | 24. dubna 2018 v 8:31 | Reagovat

Vynikající článek. Děkujeme. Přitom se houba dá jednoduše poznat. Vylomíme kousek třeně a jak začne žloutnout tak je to ona.

2 blog | 24. dubna 2018 v 9:14 | Reagovat

Po Čechách se objevují první kačenky české, ale i smrže. Je jich málo, hodně málo. Všude převládá sucho. Když je ale štěstíčko, tak se kačenek najde i povícero. Zatím to víme ale pouze od jednoho houbaře...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama