Bedla cibulkotřenná - Leucocoprinus birnbaumii - bedľovec citrónovožltý

11. května 2018 v 22:28 | Jiří Patočka |  HOUBY
Bedla cibulkotřenná (Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer), taky bedla žlutá či bělohnojník sírožlutý má tolik jmen, že si mykologové s jejím zařazením vůbec neví rady. Je to bedla? Nebo je to hnojník? Proč ale bělohnojník, když je žlutý? Nejlépe to vyřešili Slováci! Ani bedla, ani hnojník, ale bedľovec. Podle mne je to seriozní řešení.

Bedla cibulkotřenná je subtropický druh, který se u nás volně v přírodě nevyskytuje. Domovinou jsou jí deštné pralesy (Dutta et al., 2011), ale obejde se i bez nich. Nikdo neví, kdy byla zavlečena do Evropy společně se substráty, které tvoří kořenový bal exotických pokojových rostlin, ale od té doby roste celkem hojně v botanických zahradách, květináčích, sklenících na humózní a kompostové půdě (Wojewoda a Karasiński, 2010). Možná i vám letos vyroste ze zahradní zeminy, kterou jste si koupili v některém ze supermarketů. Vypadá to, že v ČR už docela zdomácněla.

Tato bedla má klobouk 1 - 6 cm v průměru, za mlada kuželovitý, později zvoncovitý, ve stáří rozložený s lehce prohnutým středem. Okraj klobouku je rýhovaně vrásčitý, pokrytý jemnými šupinkami s ostrým okrajem, které se dají prstem snadno setřít. Barva klobouku je závislá nejen na místě kde houba vyrostla, ale také na tom zda je mokrý nebo suchý. Nejčastější zbarvení je ale zlatožluté až sírově žluté. Lupeny jsou široké, volné, bledě žluté až sírově žluté, s hladkým ostří. Třeň je 3 - 10 cm vysoký a až 1 cm tlustý, v mládí plný, později dutý a směrem k vrcholu stlačený. Na vrcholku je hladký, pod prstenem je pokrytý jemnými vločkami žluté barvy. Také prsten je žlutý, blanitý a brzo mizí. Dužnina je velmi tenká, žlutavá, mírné chuti a nepříjemné vůně. Výtrusný prach bílý a výtrusy jsou vejčité, asymetrické s klíčním pórem, velikosti 7-13 x 5-8 µm (López a García, 2002).

Žluté zabarvení této bedly je způsobeno přítomností dvou žlutých pigmentů, jejichž struktura byla objasněna německými chemiky. Jedná se o neobvyklé guanidinové deriváty 1-hydoxyindolu, které byly nazvány birnbaumin A a birnbaumin B (Bartsch et al., 2005).


Literatura
Bartsch A, Bross M, Spiteller P, Spiteller M, Steglich W. Birnbaumin A and B: two unusual 1-hydroxyindole pigments from the "flower pot parasol" Leucocoprinus birnbaumii. Angew Chem Int Ed Engl. 2005; 44(19): 2957-2959.

Dutta AK, Pradhan P, Giri S, Roy A, Acharya K. Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer: An Addition to Macrofungal Floraof West Bengal, India. J Mycol Plant Pathol, 2011; 41(2): 316-318.

López A, García J. Leucocoprinus birnbaumii. Funga Veracruzana, 2002; 69.

Wojewoda W, Karasinski D. (2010). Invasive macrofungi (Ascomycota and Basidiomycota) in Poland. Biological Invasions in Poland, 2010; 1(7): 7-21.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Porostou vůbec houby? Je neuvěřitelné sucho. | 11. května 2018 v 22:41 | Reagovat

Duben 2018 byl rekordní

Letošní duben byl v pražském Klementinu druhý nejteplejší od začátku měření, které se datuje od roku 1775. Průměrná teplota dosáhla 15,6 stupně Celsia. Nejteplejší duben zažila nejstarší meteorologická stanice v zemi v roce 1800, kdy průměrná teplota byla 16,2 stupně -čtk-

Letos se s velkou pravděpodobností již jarních hub nedočkáme. Po celé České republice se nacházejí kačenky české střídmě. Nejinak tomu není ani u májovek. Všude je ohromné, neobvyklé, sucho. Otázkou je, jestli vůbec budou ve velkém letní a podzímní houby.

2 Pozor na klíšťata. | 11. května 2018 v 22:50 | Reagovat

V nedávných dnech za velkého zájmu sdělovacích prostředků vyšla kníha s nadtitulkem Setkání s šumavskými samotáři. Obsáhlé dílo se jmenuje Raději zešílet v divočině. Autor Aleš Palán, fotografie od Jana Šibíka. U jednoho rozhovoru je i dodatek, který se týká těch potvor v nadpisu.

SMS po několika týdnech:

"Ahoj Aleši, mám pro tebe epitaf k mému příběhu. Ležím v Českých Budějovicích v nemocnici na infekčním s klíšťovou encefalitidou, boreliózou, zánětem mozkových blan a jakousi laptospirózou. Vše od jednoho klíštěte. Bingo. A rozešla se se mnou moje láska. Jsem zase sám. Jáchym"

3 Pozor na klíšťata II | 11. května 2018 v 22:59 | Reagovat

Zde na blogu je k těmto potvorám samostatná rubrika a dokonce i anketa. Máme prosbu. Jestli s ním máte nějakou zkušenost, tak prosím pište pod tento článek do komentářů. Jak ho vyndáváte?

Já jsem se za dlouhé roky na psech naučil zajímavou  metodu, která je k nepřekonání. Zrovna včera jsem jí vyzkoušel na své drahé polovičce. A funguje to. Pouze jednou jsem kliště přetrhl a to dokonce na vodě při splouvání Lužnice. Nikde nikdo, a tak jsem musel operovat. Vše bohudík bez následků.

Hlavně nedesinfikovat aby se potvůrka nelekla a vše nevypustila do těla. Vzít vhodnou pinzetu a poměrně rychle a zlehounka lehkým pohybem vytrhnout. A teprve potom vhodným přípravkem postříkat, namazat. Zkuste a dejte vědět jak jste dopadli...

4 Michaela Strašínová | 12. května 2018 v 20:07 | Reagovat

Podobnou bedlu, nebo pravděpodobně to byla ona, ale rozvinutá, jsem objevila ve skleníku v botanické zahradě v Troji. Bylo jich tam v jednom obrovském květináči několik.

5 Václav | 12. května 2018 v 21:41 | Reagovat

Bedel je hodně druhů. Upozorněme, že pouze jedna je jedlá a možná i ta červenající. O té je to ale sporné. Více zde na blogu. Mykologové a zkušení houbaři se zvednutým prstem upozorňují, že jiné bedly nesbíráme. A ty malé v sadech a po zahradách už vůbec ne!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama