Jak se brání helmovky před nepřítelem?

11. července 2018 v 11:35 | Jiří Patočka |  Helmovky
Stejně jako rostliny, také houby vyvinuly celou řadu obranných strategií, aby se chránily před hmyzem, parazitickými houbami či žravými živočichy (včetně člověka). Na rozdíl od rostlin je však málo známo o chemické ekologii vyšších hub, zejména o obranných mechanismech, které jsou indukovány poraněním plodnic. Takové poranění, např. ohryz slimákem nebo zvěří, je doprovázeno řadou fyziologických a chemických reakcí houby, které mají za úkol znechutit pojídání plodnice nebo mu zcela zabránit. Průkopnický článek na toto téma byl publikován v roce 2008 pod názvem "Chemické obranné strategie vyšších hub" (Spiteller, 2008).

Před člověkem jako nepřítelem se brání např. ryzce tím, že při poškození roní ostře páchnoucí mléko odporně hořké chuti, nebo helmovky nepříjemným zápachem. Právě helmovky (Mycena), jako je helmovka smrková (M. silvae-nigrae), ojíněná (M. leptocephala), šiškomilná (M. strobilicola), zelenobřitá (M. viridimarginata) nebo louhová (M. alcalina), jsou typickými představiteli takové obranné strategie. Jakmile se do nich někdo zakousne, začnou uvolňovat nepříjemně páchnoucí substance nepříjemné chuti, mnohdy jedovaté, a ty by měly predátora odradit, aby v ničení plodnice pokračoval. Jak to funguje u člověka, to víme, ale jak účinné je to např. u lesní zvěře, se můžeme jen domýšlet.

Studií, které zahrnují izolaci, analýzu, farmakologii a toxikologii různých houbových substancí není málo, ale rozhodnout, které z nich fungují jako "obranná chemická látka", není jednoduché. Většina takových látek plní více funkcí a na konečném biologickém účinku se v naprosté většině případů podílí více látek. Jakýsi chemický koktejl, v němž se biologické účinky jednotlivých látek potencují (Svingen a Vinggaard, 2016). U helmovky louhové (Mycena alcalina), hojné helmovky rostoucí na podzim v trsech na dřevě jehličnanů, jsou těmito látkami chlorované fenoly. Bližší informace na http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1071

Literatura
Spiteller P. Chemical defence strategies of higher fungi. Chem European Journal, 2008; 14(30): 9100-9110.

Svingen T, Vinggaard AM. The risk of chemical cocktail effects and how to deal with the issue. J Epid Comm Health, 2016; 70(4): 322-323.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Houby na Šumavě rostou | 16. července 2018 v 10:46 | Reagovat

Tak jsem na ně vyrazil i já. Nasbíral jsem tak na dno košíku. Sedím na tábořiští, které hodně divoké, a koukám na babku, která s holí a se psem jde kolem. Měla plný košík hřibů včetně kolodějů a lišek. A to šla jen tak po lesní cestě kolem houbařského tábora. A pak se v tom vyznejte....

2 Na orchideje do Dolomit | 16. července 2018 v 10:48 | Reagovat

Za několik dnů vyráží na týden parta nadšených fotografů do míst, kde jich roste nebývalé množství a  to v mnoha druzích. Ještě dvě místa volná.

3 Václav | 16. července 2018 v 10:49 | Reagovat

Navštívili jsme na Šumavě tu lokalitu stročkovců kyjovitých. Brzy zde na blogu více. Uděláme na ně ještě několik výjezdů...

4 Měkčilka jednolista z Alp | 16. července 2018 v 10:51 | Reagovat

Nedávno jsem zde uveřejnil povídání o této orchideji. V těchto dnech jsme za ní vyrazili i do Předšumaví. Jak jsme byli úspěšní se dočtete v článku o ní z Totes Gebirge. Bude to tam jako pokračování.

5 Sklenobýl bezlistý | 16. července 2018 v 10:53 | Reagovat

V minulém roce jsme byli neúspěšní. Letos se vydařilo o hodně lépe. Brzy samostatný článek. Také jste ho letos našli?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama