Helmovka zlatobřitá - Mycena aurantiomarginata - Prilbička oranžovoobrúbená

1. srpna 2018 v 16:16 | Jiří Patočka |  - - zlatobřitá
Helmovka zlatobřitá (Mycena aurantiomarginata (Fr.) Quél. 1872) je drobná stopkovýtrusá houba čeledi Mycenaceae (helmovkovité), která roste v malých skupinkách od července do října na opadu jehličí smrkových nebo borových lesů v Evropě a Severní Americe a byla nalezena také v severní Africe, v Asii a ve Střední Americe (Aronsen a Laessoe, 2016). Místy je hojná, ale bez praktického významu. Je krásná, ale nejedlá. Helmovka zlatobřitá byla vědecky popsána dánským přírodovědcem Heinrichem Christianem Friedrichem Schumacherem v roce 1803 a má několik synonym.

Tato helmovka má 5 - 20 mm velký klobouk hnědé barvy, někdy zbarvený do šedoolivova, který je po obvodu žlutě až oranžově lemován. Lupeny jsou v mládí oranžově šedé, později okrové až hnědošedé.

Nápadné je na něm výrazně zářivě oranžové ostří, které je typickým rozlišujícím znakem. Třeň je hladký, 35-50 mm o průměru 1-2 mm, šedohnědý nebo žlutohnědý. V mládí bývá oranžově ojíněný. Dužnina má ovocnou vůni a při poškození roní mléko oranžové barvy (Holec et al., 2012).

Za barvu houby a mléka je zodpovědný polyenový pigment, který byl nazván mycenaaurin A (Jaeger et al., 2010). Pigment má antibakteriální účinky a jeho účelem je pravděpodobně chránit houbu před patogenními bakteriemi.


Literatura

Aronsen A, Laessoe T. The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark, 2016.

Holec J, Bielich A, Beran M. Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha 2012.

Jaeger RJ, Spiteller P. Mycenaaurin A, an antibacterial polyene pigment fromthe fruiting bodies of Mycena aurantiomarginata. J Nat Prod. 2010; 73(8): 1350-1354.

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tak tady to Václave máš | 3. srpna 2018 v 22:31 | Reagovat

ŠINDELOVNÍK (Climacodon; 1 druh)
Poprvé Podle D. Ratajové (RATAJOVÁ 1974) snad Kotlaba 1962.
Etymologie: Podle tvaru a způsobu růstu plodnic – klobouky jsou často střechovitě uspořádané,
čímž mohou připomínat šindele.
Druhová jména:
podle vnějších okolností:
podle místa růstu: š. severský (septentrionalis)

2 Pstřeň dubový (mio šindelov. sev.) | 3. srpna 2018 v 22:34 | Reagovat

PSTŘEŇ (Fistulina; 1 druh)
Poprvé PRESL 1846 (jako lidové)123.
Etymologie: Lidové (VELENOVSKÝ 1920–1922 na s. 730 uvádí, že pod tímto jménem prodáváno i
na pražském trhu). S nejvyšší pravděpodobností odvozeno pestrý (stč. pestr, pstrý) –
pstřeň je na povrchu červený či červenohnědý, dužina jako uzené maso červená a bělavě
žíhaná (spojení s pestrý navrhoval již ZUBATÝ 1919).
Druhová jména:
podle vnějších okolností:
podle místa růstu: p. dubový (hepatica)
Lidová jména:
podle vlastností plodnice:
podle barvy: pstřeň
ostatní vzhled: jelení jazyk, volský jazyk
podle konzistence: chřupáč
ostatní: masák (vzhled/kvalita?), masojed (patrně totéž)
ostatní: dubové maso (místo růstu + kvalita/vzhled)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama