NĚKTERÉ PRANOSTIKY O HOUBÁCH

24. září 2018 v 22:15 | Radoslav Patočka |  HOUBY
"Svatý Prokop seje houby," nebo v původní chodské podobě zaznamenané J. Jindřichem (Jindřich 1956) "Svatý Prokop sije houby" dobře reprezentuje otázku, zda jde o pranostiku či nikoliv. Význam pranostik, byť tematicky rozdílných, spočívá v první řadě v předpovídání něčeho, zpravidla počasí, úrody a podobně. Rozhodnout jednoznačně, zda jde o pranostiku, rčení, přísloví, úsloví, či jiný žánr je často úkolem nesnadným. Vyjádření, že Svatý Prokop (4. 7.) seje houby (i když prognostický význam nemá), však nechybí v žádné monografii českých pranostik. Patří tam, i když jde vlastně o konstatování, což bývá v souvislosti s pranostikami časté. Vzpomeňme množství podobně formulovaných pranostik majících charakter ryze agrotechnických termínů.

Pojďme však k pranostikám "houbařským": jedna z nich tvrdí, že "jsou- li májové hřiby červivé, bude suché léto". Houby, vyrůstající v květnu, bývají (snad kromě různých druhů smržů a kačenek českých) červivé téměř vždy a neexistuje studie prokazující souvislost červivosti květnových hub a úhrnem srážek v létě. Z věcného hlediska je třeba upřesnit, že červivost hub nezpůsobují červi, nýbrž larvy hmyzu, nejčastěji bedlobytek. Početné jsou pranostiky, ve kterých figuruje Sv. Jan Křtitel (24. 6.). "Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou, tím dříve před Vánocemi sněží" pochází pravděpodobně ze Slezska a ve slovenské podobě ji zaznamenal Socháň a později Profantová (Socháň 1923, Profantová 1985). Velmi sporné je tvrzení "Je-li v noci na svatého Jana hodně hvězd, poroste hodně hřibů". Podobně je to s pranostikou "Čím dříve před svatým Janem rostou hřiby, tím dříve před Vánocemi sněží". Ještě větší množství pranostik o houbách připadá na den Svatého Petra a Pavla (29. 6.). "Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší," nebo "Na svatého Petra a Pavla, když hrom tříská, hřiby do země zatiská." Souvislost mezi hřměním a hřiby je asi pověrečného původu. Slováci dobře znají tvrzení "Deň Petra a Pavla (29. 6.) príroda častuje búrkami, ale zem ošíva hubami." Profantová, i když pranostiku zaznamenala z okolí Zvolena soudí, že má původ na jihu Čech. Ještě jednou se vraťme k rodákovi z Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku Jindřichu Jindřichovi. Neušla mu pěkná pranostika, kterou zapsal, jak jinak, než v chodském nářečí "Svatej Petr ha Pavel vyhánějí ze země houby." V pranostice je vyjádřena zkušenost, že se po tomto svátku objevují houby ve větším množství.

Uvádět všechny české, případně slovenské pranostiky s tématem hub se vymyká rozsahu článku. Bylo by to oblast vhodná ke zpracování v rámci některé bakalářské či jiné odborné práce. Nicméně mám radost, že minulo období, kdy na rozdíl od přísloví, rčení, pořekadel, průpovídek, aforizmů a podobných útvarů nezůstávají pranostiky na okraji zájmu. Je to dobře. Vždyť pranostiky od svého vzniku a v průběhu postupného vývoje nabyly pestrou a bohatou obraznost, tak charakteristickou pro ústní lidovou slovesnost. Bez nadsázky můžeme říci, že byly a jsou významnou a krásnou součástí našich kulturních lidových tradic.

Literatura

Jindřich J.: Codsko, Praha 1956
Profantová Z.: Dúha vodu pije - slovenské ĺudové pranostiky, nakl. Tatran, Bratislava 1985.
Socháň P. : Pranostika slovenskéhoĺudu na Mesiiac júl. Lidové noviny XXX1, 1923, č. 298, s. 1

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lukáš | 25. září 2018 v 10:40 | Reagovat

Takové povídání nejen o houbách mám moc rád. Tak jen houšť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama