Pýchavka obrovská (Calvatia gigantea, Langermannia gigantea) – vatovec obrovský Čeleď: Lycoperdaceae

30. září 2018 v 21:49 | Milada Veselská, Jiří Patočka |  - - obrovská vatovec
Jedná se o jednu z nejznámějších jedlých hub. Podobá se fotbalovému míči a váží kolem 4 kg, může ale vážit až 20 kg a v průměru mít 20 - 50 cm. Když jsem ji v sobotu 15. září 2018 našla ve vyšší trávě jedné staré zahrady ve Veverské Bítýšce, ihned jsem dostala touhu napsat o ní článek. Pýchavka rostla nedaleko kompostu, což je u tohoto druhu časté. Je nitrofilní. Bohužel však byla za plotem, spolu s dalšími čtyřmi krémově bílými plodnicemi, a já je mohla obdivovat pouze z povzdálí. Přesto se mi podařilo ukořistit alespoň pár fotografií.

Vnitřek plodnice pýchavky (dužnina) je tvořen výtrusotvorným pletivem nazývaným teřich nebo gleba. V mládí bývá tužší a bílá, ve stáří se zbarvuje žlutě až do hněda a v této fázi přestává být jedlá. Vnější kožovitá vrstva (okrovka) se poté rozpadá a praská, aby se mohly rozšířit výtrusy (Semerdžieva a Veselský, 1986).

Vatovec se řadí mezi houby s kulovitými plodnicemi, do podskupiny "nadzemní". Tyto houby jsou charakteristické kulovitou plodnicí bez třeně. Jsou saprofytní a vyskytují se na výživných půdách - na polích, okrajích živých plotů a okrajích lesů koncem léta a na podzim.

Dužnina pýchavky je velmi chutná, vhodná ke smažení jako řízky. Dle mého názoru se jedná o nejchutnější houbu. Přirovnala bych ji asi k něčemu mezi sýrem a tofu. V léčitelství se dle dostupné literatury může využít k zastavení krvácení. Německý lékař a botanik z počátku novověku Adam Lonitzer (1528 až 1586) napsal ve svém Bylináři (1555), že "bovista … svým moučným obsahem prospívá starým vlhkým škodlivinám, které vysušuje a tak ke zhojení přivádí staré vředy a rány".

Holandský lékař Johannes von Beverwyck uvádí ve své "Chirurgia oder Heyl-Kunst" (1672), že krvácející rány možno ucpat cupaninou anebo ještě lépe bovistou, jak byla tato houba nazývána. Schopnost pýchavky obrovské zastavovat krvácení byla s úspěchem využívána při ošetřování válečných zranění. K tomuto účelu se používalo zejména výtrusů v podobě prášku, kterým se rána zasypávala (Berry Davies, 2001). Na ránu bylo možné přiložit i plátek uříznutý z čerstvé houby.

Pýchavka obrovská udivuje nejen svou velikostí plodnic, ale i rychlostí růstu. Mezi houbaři kolují o tom, jak rychle roste, neuvěřitelné příběhy. Jednou z takových báchorek je příběh sedláka, který jel časně ráno se svým povozem do lesa a několikakilogramovou pýchavku objevil přímo na cestě, ve vyježděné koleji. Na stejné cestě, kterou projížděl předchozí den večer, když se z lesa vracel. V té době po ní ale nebylo ani památky. Je možné, aby tak ohromná houba vyrostla za 12 hodin? Pravdivost takových informací nelze ověřit. Buď jim musíme věřit, nebo je musíme považovat za "novinářskou kachnu". Ale protože se říká, že "není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu", máme tendenci spíše věřit než nevěřit.

Ve vědecké literatuře však k takovým závěrům nenacházíme dostatečnou oporu. Když mykolog M. Gube studoval vývoj gleby u několika druhů pýchavek, zjistil, že u druhu C. gigantea probíhá jinak, než o zbývajících druhů. V článku publikovaném v roce 2007 píše: " Gleba Langermannia gigantea se vyvíjí unikátním a dosud neznámým způsobem" (Gube, 2007). Myslíte, že takový nález stačí k tomu, abychom věřili, že přes noc nám vyroste na zahradě vatovec velký jak kopací míč?

O čem naopak důkazy existují je skutečnost, že vatovec po dozrání gleby vypouští do ovzduší obrovské množství výtrusů, až 5 bilionů (Li, 2011), a že tyto výtrusy jsou velmi silnými alergeny (Simon-Nobbe et al., 2006). U přecitlivělých osob mohou proto vyvolat vážné zdravotní problémy. Výtrusy vatovce jsou často nacházeny ve vzorcích vzduchu odebíraných v podzimních měsících roku (Ingold, 1965).

Informační zdroje:

Barry Davies BEM. SAS mountain and arctic survival. London: 2001. Virgin. p. 87. ISBN 9780753505991.

Gube M. The gleba development of Langermannia gigantea (Batsch: Pers.) Rostk. (Basidiomycetes) compared to other Lycoperdaceae, and some systematic implications. Mycologia, 2007; 99(3): 396-405.

Ingold CT. Spore Liberation. Clarendon Press, Oxford. 1965. 210 stran.

Li DW. Five trillion basidiospores in a fruiting body of Calvatia gigantea. Mycosphere, 2011; 2(4): 457-462.

Semerdžieva M, Veselský J. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986, 180 s.

Simon-Nobbe B, Denk U, Pöll V, Rid R, Breitenbach M. The spectrum of fungal allergy. Int Arch Allergy Immunology 2008; 145: 58-86.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav | 30. září 2018 v 21:56 | Reagovat

Lepší než řízky je z vatovce, nově z pýchavky obrovské, krémová polévka. Ta nemá konkurenci. Něco takového si nikde v supermarketu ani jinde nekoupíte...

2 Mazač Jiří | 1. října 2018 v 11:28 | Reagovat

Letos jich bylo málo. Že by to zavinilo to sucho?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama