Čepičatka jehličnanová: počet smrtelných otrav stále přibývá!

3. října 2018 v 0:42 | Jiří Patočka |  - - jehličnanová
Houbaři, dávejte si pozor na možnou záměnu jedlé a chutné opeňky měnlivé
za smrtelně jedovatou čepičatku jehličnanovou!

Čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) je jedovatá dřevokazná houba z čeledi límcovkovitých. Žije především na rozkládajícím se dřevě jehličnanů a je běžná na všech kontinentech severní polokoule. Byla zaznamenána i v Austrálii. Všude tam kde roste, jsou zaznamenávány otravy lidí touto houbou, často smrtelné (Elonen a Härkönen, 1978). Čepičatka jehličnanová obsahuje stejné jedovaté substance jako muchomůrka zelená (amatoxiny) (Luo et al., 2012) a jejich biosyntéza byla popsána teprve nedávno (Luo et al., 2015). Ty způsobují poškození jater, které bez včasného lékařského zákroku může skončit smrtí. Mnohdy pacienta nezachrání ani rychlá transplantace jater a počty otrávených rostou (Akata et al., 2015; Horowitz a Gossman, 2017). Počet otrav houbami přibývá na celém světě a houby obsahující amatoxiny jsou nejčastější příčinou otrav smrtelných. Čepičatka jehličnanová je na jednom z předních míst (Diaz, 2018).

Několikrát jsme již na tomto blogu (http://burle.blog.cz/rubrika/jehlicnanova) na jedovatost této houby upozorňovali a na její možnou záměnu za jedlou opeňku měnlivou (Kuehneromyces mutabilis). Starší houbařské katalogy o čepičatce buď mlčí nebo ji uvádí jako houbu nevhodnou ke sběru. Informace o otravách čepičatkou a charakteru jejich toxinů se totiž objevují v odborné literatuře až v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století (Benedict et al., 1966; Elonen a Härkönen, 1978). Píše se o ní v lékařské literatuře, nikoliv však v mykologické. Díky tomu jsou o jejím nebezpečí informováni lékaři, nikoliv však houbaři.

Statistika otrav posledních let ukazuje, že tam kde se intoxikovanému amatoxiny dostane včasné a intenzivní léčby, přežívá kolem 50 % pacientů. Nicméně, nejméně u poloviny přeživších je nutná transplantace jater (Diaz, 2018).

Literatura

Akata I, Kaya E, Yılmaz İ. (2015). Deadly Poisonous Turkish Mushrooms Containing Alpha Amanitin. Duzce Universitesi Tip Fakültesi Dergisi, 2015; 17(1): 39-44.

Benedict RG, Tyler VE Jr, Brady LR, Weber LJ. Fermentative production of amanita toxins by a strain of Galerina marginata. J Bacteriol. 1966; 91(3): 1380-1381.

Diaz JH. Amatoxin-Containing Mushroom Poisonings: Species, Toxidromes, Treatments, and Outcomes. Wilderness Environ Med. 2018; 29(1): 111-118.

Elonen E, Härkönen M. Galerina marginata poisoning. Duodecim; laaketieteellinen aikakauskirja, 1978; 94(17): 1050-1053.
Horowitz BZ, Gossman WG. Toxicity, Mushrooms, Amatoxin. 2017. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK431052/

Luo H, DuBois B, Sgambelluri RM, Angelos ER, Li X, Holmes D, Walton JD. Production of (15)N-labeled α-amanitin in Galerina marginata. Toxicon. 2015; 103: 60-64.

Luo H, Hallen-Adams HE, Scott-Craig JS, Walton JD. Ribosomal biosynthesis of α-amanitin in Galerina marginata. Fungal Genet Biol. 2012; 49(2): 123-1129.

Zuliani AM, Kabar I, Mitchell T, Heinzow HS. Acute liver failure after ingestion of death cap mushrooms. Dtsch med Wochenschr 2016; 141(13): 940-942.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 POZOR!!! | 3. října 2018 v 0:58 | Reagovat

Není to zas tak dávno co v jednom televizním pořadu jsem řekl, že není dobře se v určování hub spoléhat na atlasy hub. Není to jen můj názor, ale názor řady profesionálních  a amatérských mykologů. Například nějakým Kudláčkem jsem byl na internetových stránkách za tento názor sepsut jak malý kluk. Dovolte jeden konkrétní příklad, který se týká právě čepičatky jehličnanové...

V knize Houbařův rok od A. Příhody, rok vydání 1972, lektoři RNDr.Mirko Svrček a Karel Kult,  je na straně 260 uvedeno, že čepičatka jehličnatá je jedlá. Co k tomu ještě více dodat?!

2 Václav Burle | 3. října 2018 v 1:04 | Reagovat

V těchto dnech ve sdělovacích prostředcích se opět, tak jako každý rok, projednávala otrava lidí houbami. Hovořilo se o 200 postižených houbařích. Není bohužel nouze ani o smrtelné případy. Buďme prosím opatrní. Sbírejme jen to co dobře známe a na atlasy, ale i aplikace v mobilech, se moc nespoléhejme.

A ještě jeden konkrétní příklad z praxe. Nedávno zkušení houbařští manželé, kteří sbírají muchomůrku růžovku, česky masák, po celý život, došli záměnou k velkým zdravotním problémeům. Skončili v nemocnici. Udělali pouze to, že si u jedné, možná i u více malých plodnic, neověřili potřebné znaky. A tak došlo k záměně. To se v minulosti hodně stávalo i u závojenky olovové. Lidé sbírali malé hříbky smrkové a nevědomky si dali do koše i tu olověnou. A na problém bylo zaděláno. Buďme prosím opatrní a dobře si houby prohlížejme....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama