Brambořík a rinosinusitida

6. listopadu 2018 v 22:54 | Jiří Patočka, Michal Patočka |  Brambořík nachový
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) je v Ččeské republice nejen atraktivním pozůstatkem květeny poslední doby ledové (http://burle.blog.cz/1811/bramboriky-jeste-kvetou), ale možná také rostlinou, která nám může pomoci s rýmou, ucpaným nosem a komplikacemi v podobě zánětu vedlejších nosních dutin (rinosinusitida). Rinosinusitidy patří k nejčastějším onemocněním respiračního traktu. K jejich rozvoji přispívá selhání normálního transportu hlenu a snížená ventilace nosní dutiny (ucpaný nos). Jedná se o zánětlivá onemocnění vedlejších nosních dutin, která výrazně snižují kvalitu života nemocných a představují závažný socioekonomický problém. (Orlandi a Kennedy, 1989).

Otok nosní sliznice je podmíněn zánětlivými změnami při virové a bakteriální infekci a podílet se na něm může i alergie. otok má za následek stagnaci sekretu, snížený pohyb řasinek sliznice, pokles pH a snížení oxygenace uvnitř dutin. To vytváří ideální podmínky pro růst bakterií. Akutní bakteriální rinosinusitida nejčastěji nasedá na primární virovou infekci dýchacích cest. Asi 70 % případů akutní bakteriální sinusitidy u dětí i dospělých způsobují bakterie Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae. Asi 25 % rinosinusitid u dětí způsobuje bakterie Branhamella catarrhalis (Barreiro et al., 1992).

Rinosinusitida často vede k rozvoji závažných komplikací, z nichž některé mohou dokonce ohrozit život nemocných. Kromě lokálních symptomů se mohou objevit i celkové příznaky, k nimž patří zvýšená teplota až horečka, zvýšená únavnost a depresivní nálada. V důsledku ucpaného nosu se objevují poruchy spánku s následnou zvýšenou únavou. Rinosinusitidy jsou často doprovázeny bolestmi v krku, dysfonií a kašlem.

Rinosinusitidy pro svou vysokou a stále narůstající prevalenci představují závažný socioekonomický problém. Každý rok je v ČR diagnostikováno 2,6 milionu případů akutní rinosinusitidy (ARS), v Německu 6,3 milionu. Ve Spojených státech je toto onemocnění na prvním místě mezi všemi hlášenými chronickými onemocněními a postihuje téměř 15 % všech Američanů. ARS patří k nejčastěji léčeným onemocněním v ambulantní praxi. Odhaduje se, že dospělí onemocní 2-5krát ročně. Přesnou incidenci je obtížné určit, protože je zcela běžné, že nemocní s nekomplikovanou ARS vůbec lékaře nenavštíví. Základem léčby ARS je správné stanovení diagnózy. V současné době jsou doporučeny následující skupiny léčiv: antibiotika, dekongescenty a intranazální kortikosteroidy. Antibiotika by měla být použita, je-li pravděpodobná bakteriální infekce, tedy trvají-li příznaky déle než 10 dní nebo se po pěti dnech zhoršují. Ze studií vyplývá, že účinnými preparáty jsou penicilinová antibiotika (penicilin, potencované peniciliny), cefalosporiny a makrolidy, event. chinolony. Dekongescenty se aplikují lokálně a nejčastěji jde o látky odvozené od imidazolinu. Přinášejí rychlou úlevu v podobě oplasknutí nosní sliznice, ale nejsou vhodné pro dlouhodobou léčbu. Existuje možné riziko vzniku medikamentózní rýmy díky tzv. rebound fenoménu. Za bezpečné lze považovat jejich použití po dobu 7 dní.

Další skupinou preparátů využívaných k dekongesci nosních sliznic jsou sympatomimetické aminy, jako např. pseudoefedrin nebo fenylferin, které lze podávat perorálně. Ani ty všal nejsou vhodné k dlouhodobé léčbě. Opatrnosti je třeba zejména při léčbě pacientů s ischemickou chorobou srdeční, nestabilní hypertenzí, glaukomem a hypertrofií prostaty. Intranazální kortikosteroidy byly do léčby alergické rýmy zavedeny předvíce než 30 lety a v současnosti je jejich protizánětlivý potenciál využíván i u některých nealergických rým, rinosinusitid a nosních polypů. U ARS jsou tyto preparáty užívány zejména jako přídatná léčba k antibiotiku.

Rostoucí zájem o rinosinusitidy vedl k zapojení velkého množství specialistů i praktických lékařů do několika epidemiologických studií, které měly za úkol monitorovat a zlepšit prevenci a terapii tohoto onemocnění. Španělská studie upozornila na možnost využití extraktu z bramboříku nachového v terapii rinosinusitidy. Nový léčebný postup byl ověřen u ARS a pooperační léčbě pacientů s chronickou rinosinusitidou a nosními polypy. Použití nosních kapek připravených z bramboříku vedlo ke klinicky potvrzenému, výraznému zlepšení symptomů, nosních příznaků a spokojenosti pacientů ve srovnání s fyziologickým roztokem (Mullol, 2009). Nosní sprej s extraktem z bramboříku se stal novým fytoterapeutickým přípravkem v terapii ARS (Pfaar et al., 2012), který průběh onemocnění významně zlepšuje (Ponikau et al., 2012; Jurkiewicz et al., 2016) a zvyšuje účinnost současně podávaných antibiotik (Lopatin et al., 2018). Farmakoekonomická analýza prokázala, že terapie novým nosním sprejem s extraktem bramboříku obecně vykazovala nižší nepřímé náklady v porovnání s jinými terapiemi a úspora čistých nákladů na jednoho pacienta činila 101 euro. Nosní sprej z bramboříku byl uveden na trh pod názvem Nasodren ® (Mullol et al., 2013).

Brambořík evropský je zdrojem několika biologicky účinných látek, ale která nebo které z nich jsou zodpovědné za příznivé účinky u ARS, není přesně známo. V minulosti byly z rostliny izolovány zejména sapogeniny (Dorcha a Thomson, 1965), saponiny (Reznicek et al., 1989) a triterpenoidy β-amyrinového typu (Boar a Allen, 1973). Novější studie ukazují, že účinnými látkami by mohly být cytotoxicky účinné triterpenoidní saponiny, jako např. cyclamin, isocyclamin a methylcyclamin (Beriat et al., 2011).

Literatura

Beriat GK, Akmansu SH, Gürpinar OA, Onur MA, Alhan A. The cytotoxic effect of nasodren nasal spray (Cyclamen Europaeum Extract) in L929 fibroblastic cell culture. Turkiye Klinikleri J Med Sci. 2011; 31.2: 287-296.

Barreiro B, Esteban L, Prats E, Verdaguer E, Dorca J, Manresa F. Branhamella catarrhalis respiratory infections. Eur Respir J. 1992; 5(6): 675-679.

Boar RB, Allen J. β-Amyrin triterpenoids. Phytochemistry, 1973; 12(11): 2571-2578.

Dorchai RO, Rubalcava HE, Thomson JB, Zeeh B. Triterpenoids-IV: The cyclamigenins A1, A2, C, and D. Tetrahedron 1968; 24(16): 5649-5654.

Dorcha R, Thomson JB. A new sapogenin from cyclamen europaeum. Tetrahedron Letters, 1965; 6(26): 2223-2227.

Jurkiewicz D, Hassmann-Poznańska E, Kaźmierczak H, Składzień J, Pietruszewska W, Burduk P, Rapiejko P. Lyophilized Cyclamen europaeum tuber extract in the treatment of rhinosinusitis. Otolaryngol Pol. 2016; 70(1): 1-9.

Lopatin AS, Ivanchenko OA, Soshnikov SS, Mullol J. Cyclamen europaeum improves the effect of oral antibiotics on exacerbations and recurrences of chronic rhinosinusitis: a real-life observational study (CHRONOS). Acta Otorhinolaryngol Ital. 2018; 38(2): 115-123.

Mullol J, Crespo C, Carré C, Brosa M. Pharmacoeconomics of Cyclamen europaeum in the management of acute rhinosinusitis. Laryngoscope. 2013 May 13. doi: 10.1002/lary.24167. [Epub ahead of print]

Mullol J. Trends on rhinosinusitis diagnosis and treatment. Otolaryngol Pol. 2009; 63(7): 3-4.

Mt Chedlidze V. Method for obtaining an isolated extract of the plant cyclamen europaeum l. and its use as a therapeutic agent. CA Patent 2,433,454, 2013.

Orlandi RR, Kennedy DW. Surgical management of rhinosinusitis. Am J Med Sci. 1998; 316(1): 29-38.

Pfaar O, Mullol J, Anders C, Hörmann K, Klimek L. Cyclamen europaeum nasal spray, a novel phytotherapeutic product for the management of acute rhinosinusitis: a randomized double-blind, placebo-controlled trial. Rhinology. 2012; 50(1): 37-44.

Ponikau JU, Hamilos DL, Barreto A, Cecil J, Jones SW, Manthei SE, Collins J. An exploratory trial of Cyclamen europaeum extract for acute rhinosinusitis. Laryngoscope. 2012; 122(9): 1887-1892.

Reznicek G, Jurenitsch J, Robien W, Kubelka W. (1989). Saponins in Cyclamen species: Configuration of cyclamiretin C and structure of isocyclamin. Phytochemistry 1989; 28(3): 825-828.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fotografování zvířat podle Patrika Staňka | 8. listopadu 2018 v 11:27 | Reagovat

Abychom dosáhli rozmazaného pozadí (bokeh), dodržujeme pravidlo třetin (jsem od zvířete 5m, pozadí musí být minimálně 10m za zvířetem).

    Vždy fotíme z úrovně očí zvířete nebo zespoda nahoru (Pokud budete fotit ze stoje, pozadím pro zvíře bude zem a jelikož na ní stojí, nemůže se "rozmazat")

    Zaostřovací body vybírám ručně, používám vždy jen 1 a dám si ho na oko zvířete

    Vždy fotím zvíře tak, aby mu bylo vidět do očí, jsou totiž jedním z nejdůležitějších prvků na fotografii (když čekáte, než se na Vás podívá, můžete si připravit zaostřovací bod na místo, kde bude mít pravděpodobně oko)

    Kompozičně je správně, když zvíře sedí a kouká se vlevo, tak aby bylo na pravé straně fotografie, tzn. aby směrem kam se dívá byl prostor (prostě nesmí čučet do "zdi").

    Dívejte se na to co je za zvířetem a vybírejte pozadí vždy tak, aby bylo kontrastní k srsti/peří zvířete. (zvíře tak vynikne na fotografii)

    Vyvarujte se na fotografii rušivých prvků jako jsou ohradníky, mříže, ploty a podobně (pokud bez těchto prvků fotografie vyfotit nejde, snažte se, aby se tyto prvky nedotýkaly srsti zvířete, pak je lze snadno vyretušovat)

    Používejte na fotografování režim priority clony (A, Av), můžete tak regulovat hloupku ostrosti (rozmazání popředí/pozadí) a hodnotou ISO nastavujete rychlost závěrky.

    Využívejte korekci expozice (tlačítko světlejší/tmavší fotka) - vyvarujete se tak přepalům (bílé fleky na fotografii) a budete moci fotit na rychlejší časy (fotoaparát při podexpozici nepotřebuje k pořízení fotografie takové množství světla a dovolí Vám fotit rychleji)

    Naučte se být trpělivý a počkat si na správný okamžik. 2 kvalitní fotky za den jsou více než 100 podprůměrných.

A jak fotím já? Osobně fotím na prioritu clony (A, Av na otočném kolečku). Mohu si tak regulovat hloubku ostrosti, tzn., jak je rozmazané popředí/pozadí.

Hodnotou ISO si nastavuji rychlost závěrky a pracuji s korekcí expozice, abych zabránil přepalům (bílá místa) a mohl fotit rychleji (fotografii podexponuji). Používám jeden zaostřovací bod, který si ručně vybírám a vždy ho dám na oko zvířete. Když čekám, než se zvíře otočí, připravím si zaostřovací bod na místo, kde předpokládám, že bude oko. Ostření mám natavené na tlačítko AE-L. Takto nastavené ostření je rychlejší, jelikož při přidržení tlačítka AE-L máte stále zaostřeno na zvíře a jen ve chvílích, kdy chcete pořídit fotografii, zmáčknete spoušť. Když ostříte spouští, tak musíte po každém stisknutí spouště znovu ostřit (zdržuje to).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama