ZAJÍMAVÝ DRUH ANEMOCHORIE - STEPNÍ BĚŽCI

14. listopadu 2018 v 21:55 |  Radoslav Patočka
Rozšiřování semen a drobných plodů větrem, přesněji vzdušnými proudy (anemochorie) je zcela běžná. U některých druhů je podzimní vítr schopen dokonce odlomit celou suchou rostlinu a transportovat ji do značné vzdálenosti. Jde o druhy rostoucí na nezalesněných plochách. Jako představitel tzv. "stepních běžců" je udáván katrán tatarský (Crambe tataria), u nás vzácný panonský druh dosahující v České repubice severní hranice svého rozšíření.

V naší květeně je víc než deset druhů, které využívají stejnou strategii při rozšiřování semen jako katrán. Jde o druhy zcela běžné, které mají silně větvenou lodyhu a víceméně kulovitý tvar. Není to ovšem pravidlem. Laskavec bílý (Amaranthus albus) má až 50 cm vysokou, přímou nebo poléhavou, odspodu větvenou lodyhu. Jde o adventiv ze střední Ameriky, který byl na naše území zavlečen koncem 19. století a postupně se šířil podél železnic. Projíždějící vlakové soupravy svými nárazovými vzdušnými proudy jsou schopny suché rostliny odlomit a transportovat desítky metrů, přičemž vypadávají semena. Naprosto stejně se chová východoevropský řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne). Tento žlutě kvetoucí xerofyt z čeledi brukvovitých tvoří na železničních náspech (např. Mezi Tišnovem a Čebínem v okrese Brno-venkov) stálou součást porostu. Stejnou strategii šíření má srpek obecný (Falcaria vulgaris) z čeledi miříkovitých. V teplých polohách státu, zejména na jihu a východě Moravy je zcela běžný. Na podzim vítr celou rostlinu u země odlomí a žene daleko od svého původního stanoviště. Stejně tak je tomu v případě máčky ladní (Eryngium campestre) ze stejné čeledi. Ostnitá kulovitá máčka má až 50 cm v průměru a pro své ostnité listy bývá nesprávně považována za "zvláštní bodlák". Mezi stepní běžce patří hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), endemit střední Evropy rostoucí na xerotermních stanovištích, např. na hadcové stepi u Mohelna. Dalším stepním běžcem je proso rozkladité (Panicum capillare ), trsnatá, 20-80 cm vysoká tráva původem ze Severní Ameriky. V České republice poprvé bylo proso rozkladité zaznamenáno v roce 1940 v kolejišti zastávky Tržek u Litomyšle. Od té doby se proso rozšířilo nejen železniční dopravou, ale i pomocí strategie stepních běžců hlavně v Polabí a na jihu Moravy. Stejně tak se šíří neofyt ze západní Asie chrpa rozkladitá (Centaurea diffusa), řeřicha rumní (Lepidium ruderale) původem ze Středomoří. Má keříčkovitý vzrůst, lodyha je přímá v dolní polovině větvená, s obloukovitě prohnutými větvemi. Uvedený druh jsem pozoroval už zaschlý a od země oddělený v Tišnově na náměstí, kam ho vítr dopravil někde z okolí. Překvapením byl nález několika zcela suchých rostlin penízku rolního (Thlaspi arvense), zavátých k obrubníkům chodníku. Některé ploché kruhovité plody (šešulky) byly už prázdné, v některých zbyla ještě semena, která snadno vypadávala. Přestože hlavním způsobem šíření penízku rolního je vysemeňování na stanovištích a jeho nadzemní část nemá kulovitý ani cylindrický tvar, může se někdy chovat jako stepní běžec.
Radoslav Patočka

 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Šíma zajímavé | 15. listopadu 2018 v 22:07 | Reagovat

Je dobré když někdo kytičkám tak rozumí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama