Bedla cibulkotřenná - Leucocoprinus birnbaumii - bedľovec citrónovožltý

18. prosince 2018 v 22:30 | Jiří Patočka |  BEDLA
Bedla cibulkotřenná (Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer), taky bedla žlutá či bělohnojník sírožlutý má tolik jmen, že si mykologové s jejím zařazením vůbec neví rady. Je to bedla? Nebo je to hnojník? Proč ale bělohnojník, když je žlutý? Nejlépe to vyřešili Slováci! Ani bedla, ani hnojník, ale bedľovec. Podle mne je to seriozní řešení.

Bedla cibulkotřenná je subtropický druh, který se u nás volně v přírodě nevyskytuje. Domovinou jsou jí deštné pralesy (Dutta et al., 2011), ale obejde se i bez nich. Nikdo neví, kdy byla zavlečena do Evropy společně se substráty, které tvoří kořenový bal exotických pokojových rostlin, ale od té doby roste celkem hojně v botanických zahradách, květináčích, sklenících na humózní a kompostové půdě (Wojewoda a Karasiński, 2010). Jak uvádí tito polští autoři, v Polsku se houba poprvé objevila v roce 1960 a v roce 2007 již byla zaznamenána na 6 lokalitách. Možná i vám brzy vyroste ze zahradní zeminy, kterou jste si koupili v některém ze supermarketů. Vypadá to, že v ČR už také docela zdomácněla, ale přesné informace chybí.

Tato bedla má klobouk 1 - 6 cm v průměru, za mlada kuželovitý, později zvoncovitý, ve stáří rozložený s lehce prohnutým středem. Okraj klobouku je rýhovaně vrásčitý, pokrytý jemnými šupinkami s ostrým okrajem, které se dají prstem snadno setřít. Barva klobouku je závislá nejen na místě kde houba vyrostla, ale také na tom zda je mokrý nebo suchý. Nejčastější zbarvení je ale zlatožluté až sírově žluté. Lupeny jsou široké, volné, bledě žluté až sírově žluté, s hladkým ostřím. Třeň je 3 - 10 cm vysoký a až 1 cm tlustý, v mládí plný, později dutý a směrem k vrcholu stlačený. Na vrcholku je hladký, pod prstenem je pokrytý jemnými vločkami žluté barvy. Také prsten je žlutý, blanitý a brzo mizí. Dužnina je velmi tenká, žlutavá, mírné chuti a nepříjemné vůně. Výtrusný prach bílý a výtrusy jsou vejčité, asymetrické s klíčním pórem, velikosti 7-13 x 5-8 µm (López a García, 2002).

Žluté zabarvení této bedly je způsobeno přítomností dvou žlutých pigmentů (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1085), jejichž struktura byla objasněna německými chemiky. Jedná se o neobvyklé guanidinové deriváty 1-hydoxyindolu, které byly nazvány birnbaumin A a birnbaumin B (Bartsch et al., 2005).

Literatura

Bartsch A, Bross M, Spiteller P, Spiteller M, Steglich W. Birnbaumin A and B: two unusual 1-hydroxyindole pigments from the "flower pot parasol" Leucocoprinus birnbaumii. Angew Chem Int Ed Engl. 2005; 44(19): 2957-2959.

Dutta AK, Pradhan P, Giri S, Roy A, Acharya K. Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer: An Addition to Macrofungal Floraof West Bengal, India. J Mycol Plant Pathol, 2011; 41(2): 316-318.

López A, García J. Leucocoprinus birnbaumii. Funga Veracruzana, 2002; 69.

Wojewoda W, Karasinski D. (2010). Invasive macrofungi (Ascomycota and Basidiomycota) in Poland. Biological Invasions in Poland, 2010; 1(7): 7-21.
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hans | 19. prosince 2018 v 16:07 | Reagovat

Super. Co víc dodat. Něco podobného jsem měl v obrovském květináči s palmou. A teď už vím. Dík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama