HOUBY NOVĚ z pohledu současné vědy

4. prosince 2018 v 10:57 | Je to pěkný a neopakovatelný pocit když jeden zjistí, že měl, má pravdu když tvrdí, že my lidé o houbách nevíme vůbec nic!!! |  Televize
Známe jen necelé 1 procento
z odhadovaných 5 000 000 druhů hub...


Kdyby nebylo hub, tak by naše planeta
vypadala úplně jinak.
Rozhodně bychom tady nebyli...



Na snímku je houba, které ještě na začátku minulého století byly plné lesy. Jak se píše v análech pro její množství se nedalo mnohdy lesem projít aby na ní houbař nešlápl. Kam zmizela? I když je pravda, že kolem roku 2012 se na několika místech v několika plodnicích opět v Čechách ukázala. Tak tomu bylo i v roce letošním...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nepřehlédněte!!! Text k filmu.... | 4. prosince 2018 v 23:15 | Reagovat

Houby nejsou jenom to, co sbíráme na smaženici – ještě fascinující je podzemní změť vláken hub propojujících ekosystém jako skutečný přírodní internet. Věděli jste ostatně, že jenom díky houbám jsme mohli po vyhynutí dinosaurů obsadit planetu právě my?

Království: Jak houby stvořily náš svět (The Kingdom: How Fungi Made Our World). The Nature of Things. režie: Annamaria Talas, Simon Nasht; 2017

Království: Jak houby stvořily náš svět (The Kingdom: How Fungi Made Our World). The Nature of Things. režie: Annamaria Talas, Simon Nasht; 2017

Ani rostlina, ani živočich. Houby tvoří samostatnou říši, kterou se teprve učíme objevovat. Za miliony let své existence si tento úchvatný organismus vytvořil mechanismy, jak ovládnout celý ekosystém i přežít jakoukoli katastrofu. Během toho získaly různé druhy hub vlastnosti, které nám mohou pomoci vyřešit nejrůznější problémy – ať už jde o léky na nevyléčitelné nemoci či třeba likvidaci průmyslového odpadu.

Houby umožnily vznik života na zemi. V prvopočátku jednoduché spory hub svými enzymy rozežíraly kameny, dolovaly z nich minerály a ze vzniklé suti vznikla půda. Fascinující je jejich schopnost symbiózy – díky vzájemně výhodným dohodám s řasami, stromy a rostlinami fungují vlákna hub jako potrubí distribuující živiny, kam je zrovna potřeba. A že je to potrubí pořádně husté – šlápnete-li kdekoliv na zem, jen pod vaším chodidlem se bude nacházet 500 km vláken hub!

Tajemný svět hub a možnosti i rizika, která skýtá, přibližuje australský film Království – Jak houby stvořily náš svět režisérů Annamaria Talas a Simona Nashta.

talasVáš film „The Kingdom – How Fungi Made Our World“ ukazuje les jako provázaný systém, v němž spolu organismy komunikují. LSFF 2017 ocenil film na podobné téma „Inteligentní stromy“, z katalogu LSFF 2014 si pamatujeme film „Superhouby: Pomohou zachránit svět?“. Budou podle vás houby „the next big thing“ a proč je pro filmaře toto téma tak sexy?

Annamaria Talas: Ano, houby jsou žhavá novinka! Lidé se o houby zajímají více než kdykoliv v minulosti.

Ve filmu se mluví o kvasinkách. Během evoluce lidského druhu jsme si prý vyvinuli schopnost rozkládat etanol, abychom se neopili, když jsme jedli zkvašené ovoce: motat se po lese plném dravců není ta nejlepší strategie pro přežití. Když si ovšem vybavuji sobotní ranní kocoviny, napadá mě – to jsme tu schopnost mezitím ztratili? Jak to je?

Annamaria Talas: Ne, ne proto, abyste se neopili – tedy legálně, abyste mohli fouknout do balónku a přitom vám nedali pokutu. To je důležitý rozdíl. Jde o to, že když jste opilý, sežere vás dravec. Enzymy rozkládají alkohol – množství obsažené ve zkvašeném ovoci – takže po něm nejste ani přiopilí. Tuhle schopnost máme, ale zneužíváme ji a opíjíme se.

Houby dokáží být skvělý pomocník, ale i mocný nepřítel. Příkladem může být rozšíření plísňové infekce v Kanadě, které mezi lety 2002–2005 podlehlo několik desítek lidí – viníkem byla kvasinka cryptococcus gattii původem z Austrálie. Jak souvisí rozšíření nebezpečných hub s globálním oteplováním a skutečně by mohly houby vést k celosvětovým epidemiím?

Annamaria Talas: Ukazuje se, že jeden z kanadských kmenů má původ v Brazílii, ale nejznámější je cryptococcus gattii z tropického severu Austrálie. Šíření plísňových onemocnění souvisí s klimatickými změnami dvěma způsoby: jeden důvod je, že změna počasí umožnila sporám dostat se do vzduchu a být vdechnuty – tudíž se nakazí víc lidí, než kdyby zůstaly v půdě. Druhý důvod je, že jak se otepluje klima, tak se houby, které nežijí při teplotě 37 stupňů, což je teplota našeho těla – budou nuceny adaptovat a přežijí ve vyšších teplotách. To otevře patogenním houbám celou novou oblast, kterou budou moci obsadit – naše těla. To je pro nás špatná zpráva, protože na to nejsme připraveni.

Česko je národ houbařů – naše vášeň chodit po lese, sbírat jedlé houby a vařit z nich polévky a omáčky je naší unikátním národním rysem. Jak jsou na tom v tomto ohledu Australané?

Annamaria Talas: Já jsem původem z Maďarska a taky jsme sbírali houby! Vzpomínám si na výjezd s univerzitou, kde jsme našli celé svahy plné lišek. Australané si houby kupují v obchodech.

Tags: fungi, how fungi made our world, jak houby stvořily náš svět, kingdom, království.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama