OHNIVEC RAKOUSKÝ aneb burle.blog.cz mění prastaré chyby. Budeme přepisovat atlasy!!!

15. prosince 2018 v 17:28 | Dnes jsme navštívili tu slavnou lokalitu nedaleko Prahy. Zatím ani jedna plodnice. V přední části, v poprašku prvního sněhu, spousta bezu. Nebylo by od věci udělat brigádu a většinu ho odstranit. Zabránit zarůstání tohoto významného mykologického plácku |  - - rakouský
O ohnivci rakouském je zde na blogu napsáno nemálo textů. Některé mění dávné nepravdy a přináší na tuto zajímavou houbu nové, více než zajímavé, pohledy....

Ohnivce rakouského není zas tak mnoho,
abychom ho odnášeli do lůn kuchyní.
Ono navíc není o co stát!!!
Buďme prosím rozumní...

Než přišel na svět internet, tak se tvrdívalo, že ohnivec je vzácný. Stále je to částečně pravda. Ale!!! S příchodem internetu se více lidí, vášnivých houbařů, ale i těch více znalých, naučilo tuto rudou houbu více znát. A doslova přes noc se na tomto elektronickém médiu začaly vynořovat z mykologického temna stále novější a zajímavější lokality, plácky. Rakouský dokonce roste i mezi kolejemi železniční tratě nedaleko Prahy.

V televizi a na fotografiích, které proběhly internetem, byla tenkrát představená jedna z lokalit v Českém krasu. Ing. Jiří Baier s více než desítkou amatérských mykologů, houbařů, chodili se smetáčky a lopatkami a snažili se více či méně úspěšně pod sněhem najít plodnice. Dnes aby jste tam sníh pohledali. Někdy troška spadne a na druhý den roztaje. Tak jsou ohnivci po celé zimní období nádherně vidět.

Dovolte abych povídání kolem ohnivce rakouského využil ke vstupu zadními vrátky: Za několik dnů přiletí Ježíšek, prožijeme opět - v kruhu obrovské houbařské rodiny nám nejbližších - překrásné vánoční svátky. A ty jsou od vzniku křesťanství plné lásky, pravdy a předsevzetí. Není nyní ten správný čas, než nás pro pokročilý věk pan Jiří Baier opustí, zakopat válečnou sekeru a všechna ta nedorozumění nechat na věky věků v minulosti. Mám obavu aby mnohé z nás ze široké obce houbařů a mykologů ta zášť jednou, až budeme klepat na nebeskou bránu, nemrzela. Co pana inženýra pozvat na první jarní přednášku České mykologické, tak jako i vědecké, společnosti. Rozdávejme radost a porozumění. Vždyť, když si sáhneme na naše houbařská srdíčka, všechny ty výstupy byly naprosto zbytečné. Mějme se rádi a množme se. Co dodat na závěr. Pouze skalní houbaři vědí, že něco podobného se událo i nestoru houbaření panu Smotlachovi. Ani nevím, jestli víte, tak prosím napište, jestli se mu někdy dostalo satisfakce.

V rubrice ohnivec rakouský najdete zajímavé povídání, jak šumavský vynikající amatérský mykolog zjistil, že není pravda, že by tato houba nebyla jedlá. A to dokonce za syrova. Opak je pravdou. A není se čemu divit. Ve Francii jedí všechno. Od plžů, přes obojživelníky až po divné houby.

Poznámka: V jednom z atlasů od významného spisovatele kolem hub se dokonce píše, že čepičatka jehličnanová je jedlá. Pro nás to znamená prověřovat, prověřovat a ještě jednou prověřovat. Dvakrát měř a jednou řež! I na těchto příkladech se opět ukázalo, jak málo toho o houbách víme.

Tak tohle stojí za přečtení: V rubrice ohnivec rakouský je také odstavec, ve kterém jeden tvrdi, že nejvíce roste pod dráty vysokého napětí a podrobně to v textu rozvádí. Pravda nebo nepravda? To si musíte rozhodnout sami. Pravdou je, že tento text hodně houbaře zaujal....

** ** ** ** ** **


I na přelomu letošního i budoucího roku je půjdeme přepočítat. A i vy můžete být při tom...

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Čepičatka jehličnanová | 15. prosince 2018 v 18:33 | Reagovat

Houba, která určitě není vzácná. Na přednáškách České mykologické společnosti se často ukazuje. Když já jí ale nenacházím. Uvítám jakékoliv pozvání na zajímavé až překrásné plodnice.

2 Hlíva ústřičná | 15. prosince 2018 v 18:35 | Reagovat

Dnes opět nic. Prochodili jsme lesy, kde jsme v minulosti nacházeli tisíce plodnic, křížem krážem a kde nic tu nic. Už několik let jsme kletry nenaplnili. Dříve to bylo i dvakrát týdně po třiceti kilech. Co se to v přírodě děje?

3 Václav Burle | 20. ledna 2019 v 17:32 | Reagovat

V neděli 20. ledna na lokalitě pouze jeden mini ohnivec rakouský. Byl tak maličký, že bylo velkou náhodou že ho jedna dáma vůbec uzřela. A to v tento čas v minulých letech jich tady byly desítky ba stovky. Co se to děje?

4 blog | 23. ledna 2019 v 20:44 | Reagovat

Je neděle 20. ledna. Byli jsme se po měsíci podívat na tu slavnou lokalitu ohnivců rakouských. Minule ani jedna plodnice a dnes po dlouhém procházení jedna naše madam objevila jednu mini plodnici. Byla tak malá, že jsme se vůbec divili, že jí uzřela. Dík za to. V minulých letech tady bylo ohnivců na desítky ba stovky. A nyní zatím, až na tu jednu plodnici, nic. Co se to tam děje?

Protože jsme měli půjčené jedno super auto, tak jsme se vydali na projížďku do křivoklátských lesů. Tolik jelenů na loukách jsme už dlouho neviděli. Lízali vodu z kaluží, které pokryté ledem. A ten jim pacholkům hodně chutnal.

Již ze silnice jsme viděli jak se neustále mlátí parohy. Ale proč? Vždyť říje bude ještě za dlouho. Pravděpodobně se snaží zbavit paroží. Nebo je to jinak?

Mohli to být zajímavé snímky, ale nikdo z nás nepočítal, že se pojede na tyto překrásná zvířata. V brašnách ani jeden teleobjektiv. A se základním to moc dobře nejde. Bylo ale také zajímavé, že nás pustili doslova na několik desítek metrů k sobě. Byl to opět velký zážitek. A ten si zanedlouho musíme zopakovat. A i vy můžete být při tom. Ceny levné, zážitky velkolepé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama