Mlýnský náhon vydal dávné svědectví

28. února 2019 v 14:52 | Radoslav Patočka |  FAUNA
Psal se rok 1985, když mě kluci přinesli v igelitce "škeble", které našli ve Veverské Bítýšce (okr. Brno-venkov) v dávno nepoužívaném, vyschlém náhonu vedeného z Bílého potoka k Jarošovu mlýnu. Je třeba dodat, že zmíněný mlýn má nejen dlouhou tradici, ale i fakt, že byl v roce 2002 uznán jako státem chráněná kulturní památka České republiky a dnes slouží jako muzeum mlynářského řemesla.

Ale k meritu věci: v někdejším, cca 400 m dlouhém a od roku 1950 vyschlém náhonu se dodnes nachází schránky velkého mlže velevruba tupého (Unio crassus). V publikaci "Měkkýši" (Pfleger 1988) se mimo jiné uvádí, že velevrub tupý "vyžaduje proudící vodu a žije ve většině evropských zemí." Jenže pozor. Po více než třiceti letech se populace velevruba tupého nejen snížily, ale hlavně omezily z hlediska počtu vodních toků. Vrátím se ještě k zmíněnému roku 1985. Ulit tam bylo (kluci si mysleli, že to jsou perlorodky) opravdu hodně. Mimochodem ještě v současné době se dá pár neporušených schránek ve vyschlém náhonu najít. Určování vodních měkkýšů není úplně tak snadné, a proto jsem o determinaci požádal pana profesora RNDr. Michal Horskáka, Ph.D. z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Potvrdil, že jde o uvedený druh, i když nalezené schránky nemají zbarvení vnější vrstvy (periostrakum) tmavohnědé, pro velevruba tupého tak charakteristické.

Velevrub tupý se vyskytuje v ČR nehojně v potocích a řekách, protékajících v nadmořské výšce 150 - 300 metrů. (V Bítýšce v n. v. 250 metrů). Pro zajímavost ještě uvedu, že na našem území žijí vzácně populace velevruba nadmutého a velevruba malířského. Posledně jmenovaný dostal název podle toho, že jeho miskovité schránky používali malíři k míchání barev. Není důležité uvádět rozměry schránek - představu si udělá čtenář sám podle fotografie. Snad jen informaci, že malá, izolovaná populace velevruba tupého žije na Brněnsku v potoce Lubě, levostranném přítoku Svratky. Na Moravě je v současnosti známa početnější populace pouze v řece Odře v CHKO Poodří. Nejen v ČR, ale v celé Evropě je velevrub tupý uváděn jako ohrožený druh. Literatura: Pfleger, V.: Měkkýši. Artia, Praha 1988.
Radoslav Patočka
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Václav | 28. února 2019 v 15:03 | Reagovat

Na konci minulého roku jsem jezdíval na kole kolem Vltavy. U Komořan byla ohromná hromada škeblí. Které to ale byly tak to bohužel nevím. V řece jich musí být spousta. Nedávno se v Braníku bagrovala Vltava. V novinách psali že musí opatrně neboť i zde jsou všude ve velkém škeble. Prý jich je plná řeka. Ale které to jsou?

2 Dobré nebo špatné rozhodnutí. Co myslíte? | 1. března 2019 v 8:28 | Reagovat

Vedení Národního parku Šumava chce rozšířit klidová území, na nichž mohou turisté chodit jen po vyznačených cestách, ze současných 9 002 hektarů na 14 921 hektarů. největší změna by měla být v pohraniční části, která navazuje na klidové území NP Bavorský les, v oblasti Mokrůvek, Modravských slatí a Poledníku, kde žije jedna z největších populací tetřeva hlušce na Šumavě. Park chce zároveň otevřít téměř tři tisíce hektarů dosud nepřístupného zemí.  Rada parku změny projedná začátkem dubna.

3 Prosba | 1. března 2019 v 8:30 | Reagovat

I v letošním roce se chceme zde na blogu věnovat výskytu kačenky české. V minulých letech se jí moc nedařilo. Důvodem byl asi nedostatek sněhové peřiny. Té v některých částech republiky je více než dostatek. Je tak otázkou zda kačenka bude letos hojnější. Dejte nám prosím vědět jak moc se tam u vás objeví. Děkujeme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama