Bedla šedohnědá - Chlorophyllum olivieri (Barla) Vellinga - bedľa Olivierova

22. května 2019 v 20:19 | Jiří Patočka |  BEDLA
Bedly patří k poměrně oblíbeným a vyhledávaným houbám, ale není na škodu vědět, že ne každá bedla je jedlá (http://burle.blog.cz/1310/profesor-jiri-patocka-o-bedlach). Bedly totiž zahrnují i několik jedovatých druhů. Většinou to jsou bedly menšího vzrůstu, často rostoucí mimo les. Nebezpečné však mohou být i bedly s červenající dužninou a mezi ně patří i bedla šedohnědá (někdy též bedla Oliverova). Ta sice žádné toxické látky neobsahuje, resp. žádní v ní zatím nebyly objeveny, ale přesto vyvolává alergické reakce a konzumace může u citlivějších jedinců způsobovat zdravotní obtíže (Vellinga, 2006).

Jedná se o saprotrofní druh, rostoucí hojně v lesích, lesních okrajích a hlavně na zahradách. Má 30 až 90 mm široký, v mládí dokonale kulovitý, později polokulovitý a na okraji podvinutý klobouk okrové barvy, který později šedne, jeho pokožka rozpraskává a vytváří hrubě vláknité šupiny. Lupeny jsou husté, bělavé až našedlé a na jejich ostří jsou drobné vločky. Třeň je kyjovitý, vysoký 40 až 80 mm a jeho průměr je 6 až 15 mm. Má bělavou barvu a ve stáří odspoda žloutne. Třeň je hladký, lysý, uvnitř dutý a má bělavý, poměrně masivní prsten. Bělavá dužnina má nasládlou chuť a nevýraznou vůni.

Typickým znakem pro bedlu šedohnědou jsou hrubé šupiny na povrchu klobouku. Tím se liší od velmi podobné bedly červenající (Chlorophyllum rachodes), za kterou je často zaměňována. Obě bedly rostou na podobných stanovištích, zejména v jehličnatých lesích pod smrky. Objevují se většinou v menších skupinách, často poblíž cest nebo lesních pasek, ale také na místech ovlivněných člověkem: v zahradách, parcích, na kompostech a skládkách s rostlinným odpadem. Bedla šedohnědá se vyskytuje v Evropě v západní části Severní Ameriky a na severu Afriky (Miller, 1972; Phillips, 1981; Ouabbou et al., 2015).

Otrava bedlou šedohnědou (a podobně i dalšími červenajícími bedlami) je sice vzácná, ale nikoliv neškodná (Vellinga, 2006). Postižený člověk trpí žaludečními problémy, ale mohou se objevovat také otoky, dušnost, zarudnutí pokožky a různé vyrážky. Kožní projevy jsou časté zejména u lidí, kteří pokrm z těchto bedel kombinují s alkoholem. Klinické projevy otravy bývají někdy vážné, a je proto třeba na tuto skutečnost všemi možnými způsoby upozorňovat. Jsou známy případy, kdy na stejném pokrmu z těchto bedel si pochutnalo více lidí, ale pouze jeden skončil v nemocnici, zatímco všichni ostatní byli v pořádku. Co je důvodem této selektivní toxicity není známo (Gry, 2012).

Všechny druhy rodu Chlorophyllum se vyznačují červenající dužninou a bohužel také tím, že způsobují u některých citlivějších lidí zdravotní obtíže. Prokazatelně jedovatá je přitom pouze bedla zelenolupenná, v ostatních druzích žádné toxické látky objevené nebyly (Chen et al., 2014). I přesto se po snězení bedly červenají či šedohnědé objevují žaludeční problémy, které mohou být kombinovány s otoky, dušností, zarudnutím pokožky a různým typem vyrážky (Liengswangwong et al., 1987; Leudang et al., 2017). Kožní projevy se vyskytují nejčastěji u lidí, kteří pokrm z těchto bedel kombinují s alkoholem. Reakce na některé látky v bedlách s červenající dužninou mohou být poměrně vážné a situaci komplikuje skutečnost, že někdo červenající bedly bez problémů konzumuje, zatímco jiný se jimi otráví. Nemusí všaknutně jít o stejné houby. Zdá se, že existuje poddruh zvaný bedla červenající česká (Chlorophyllum rhacodes var. bohemica), která je jedovatá a je nyní řazena jako samostatný druh Chlorophyllum brunneum (Farl. & Burt) Vellinga (Oliveira, 2009). Zdá se, že bedly rodu Chlorophyllum budou vyžadovat revizi, protože situace o tom která je a která není jedovatá, začíná být nepřehledná (Justo a Castro, 2003).

Literatura

Gry J. Mushrooms Traded As Food, Section 1: Nordic Risk Assessments and Background on Edible Mushrooms, Suitable for Commercial Marketing and Background Lists. for Industry, Trade and Food Inspe. Nordic Council of Ministers. 2012.

Chen Z, Zhang, P, Zhang Z. Investigation and analysis of 102 mushroom poisoning cases in Southern China from 1994 to 2012.

Fungal Diversity, 2014; 64(1): 123-131.

Justo A, Castro ML. Revisión dos Xéneros Macrolepiota e Chlorophyllum (Agaricaceae, Basidiomycota) en Galica. Mycologia, 2003; 95(3): 442.

Leudang S, Sikaphan S, Parnmen S, Nantachaiphong N, Polputpisatkul D, Ramchiun S, Teeyapant P. (2017). DNA-Based Identification of Gastrointestinal Irritant Mushrooms in the Genus Chlorophyllum: a Food Poisoning Case in Thailand. J Health Res. 2017; 31(1): 41-49.

Liengswangwong V, Salvaggio JE, Lyon FL. Lehrer SB. Basidiospore allergens: determination of optimal extraction methods. Clin Experiment Allergy, 1987; 17(3): 191-198.

Miller OK, Jr. Mushrooms of North America. E.P. Dutton & Co., Inc., New York. 1972; 360 pp.

Oliveira P. Intoxicação por ingestão de cogumelos. Medicina Interna, 2009; 16(4): 257-263.Rokuya I, Tsugo H. Genshoku Nihon kinrui zukan (Colored Illustrations of Fungi of Japan). Hoikusha, Osaka, 1964.Sanford JH. Japan's "laughing mushrooms". Economic Botany, 1972; 26(2): 174-181.

Ouabbou A, Saifeddine EK, Touhami AO, Benkirane R, Douira A. Study of some new Lepioteae for the Morocco's fungal flora. Int J Pure Appl Biosci, 2015; 3(3): 28-34.

Phillips R. Mushrooms and Other Fungi of Great Britain and Europe. Pan Books Ltd, London. 1981; 288 pp.

Vellinga EC. Chlorophyllum in Great Britain. Field Mycology, 2006; 7(4): 136-140.

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jf | 23. května 2019 v 9:34 | Reagovat

Bylo by vhodné nezaměňovat jedovatest s alergií. Pokud je něco skutečně jedovaté, je to jedovaté pro všechny, zde jde o selektivní alergii, která může být způsobena třeba použitím určitého koření, nebo tuku při přípravě, nebo reakcí na současnou, či následnou konzumaci alkoholu, ostatně takovýchto občas jedovatých hub je povícero, např. hnojníky, nebo ucháče.

2 Beskydy Jaroslav | 23. května 2019 v 19:46 | Reagovat

Pane Burle čtu zdejší články a v jedné věci vám musím dát za pravdu. V posledních letech téměř nejsou jarní houby. A to jak kačenky tak i májovky. Je to takové divné, ale co naděláme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama