Bedla klamavá - Lepiota pseudolilacea Huijsman 1947 – bedlička hnedastošupinkatá

6. června 2019 v 22:12 | Jiří Patočka |  BEDLA
Bedla klamavá je drobný druh jedovaté bedly, která vyrůstá vzácně v listnatých a smíšených lesích, v křovinatých porostech a velmi často v parcích. Má bělavý klobouk o průměru 15 až 50 mm, pokrytý šedě, fialově až červenohnědě zbarvenými, neostře ohraničenými šupinkami. Klobouk je nejprve polokulovitý až zvoncovitě polokulovitý s podvinutým okrajem, později je tupě kuželovitý až plochý. Lupeny jsou světle krémové. Třeň je 30-50 mm vysoký, 4-9 mm široký, válcovitý a na bázi s nenápadnou hlízou. V horní části je bělavý, lysý, pod prstenem hnědavý až hnědo-purpurový. Prsten je měkký, vláknitý a naspodu má hnědavé šupinky. Dužnina je téměř bílá a má slabě ovocnou až zemitou vůni a neutrální chuť. Výtrusy jsou elipsoidní o velikosti 6-10 x 4-5 µm.

Bedla fruktifikuje v srpnu až listopadu, roste od nížin až do podhůří, ale je poměrně vzácná. Proto i otravy touto houbou jsou vzácné. Jedovatost houby je způsobena přítomností anatoxinů, ve vodě rozpustných polypeptidů zvaných amanitiny, které jsou spolu s dalšími jedovatými peptidy (např. falotoxiny) přítomny v muchomůrkách, např. v muchomůrce zelené. (Amanita phalloides). Anatoxiny jsou tepelně stabilní, proto se neničí při vaření houbového pokrmu. Otrava amatoxiny se v počátku projevuje jako symptom zažívacího systému, včetně nevolnosti, zvracení a těžké bolesti břicha, a později se vyvine těžké poškození jater, velmi často smrtelné (Diaz, 2018; Jia et al., 2018; Soltaninejad et al., 2018; Horowitz a Moss, 2019). V České republice jsou otravy bedlami, které obsahují amatoxiny, jen vzácné. Nahlédnutím do lékařské literatury však zjistíme, že v mnoha zemích světa představují vážný problém a že mají na svědomí velké množství trvale poškozených pacientů i zmařených životů (Ben Khelil et al., 2010).

Lireratura

Ben Khelil M, Zhioua M, Bakir O, Allouche M, Gloulou F, Banasr A, Haouet S, Hedhili A, Hamdoun M. [Four cases of deadly intoxication by Lepiota brunneoincarnata]. Ann Biol Clin (Paris). 2010; 68(5): 561-567.

Diaz JH. Amatoxin-Containing Mushroom Poisonings: Species, Toxidromes, Treatments, and Outcomes. Wilderness Environ Med. 2018; 29(1): 111-118.

Horowitz BZ, Moss MJ. Amatoxin Mushroom Toxicity. 2018 Nov 22. StatPearls[Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2019 Jan-. Available from http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK431052/

Jia JE, Jian XD, Wang K, Wang WJ, Wu YZ, Yu LJ, Zhang ZC. [Investigation on an incident of groups mushroom poisoning]. Zhonghua Lao Dong Wei Sheng Zhi Ye Bing Za Zhi. 2018; 36(3): 213-214.

Soltaninejad K. Outbreak of Mushroom Poisoning in Iran: April-May, 2018. Int J Occup Environ Med. 2018; 9(3): 152-156.

 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama