Kámen spadlý s nebe ležel 53 let v sýpce

1. června 2019 v 21:23 | Radoslav Patočka |  Radoslav Patočka
Když na podzim roku 1911 rolník Svoboda se svým zetěm našli u obce Vícenice poblíž Náměště nad Oslavou při kopání cihlářské hlíny kovové, silně zkorodované těleso, byli překvapeni jeho vahou. Dohadovali se, co že to může být a téměř 5 kg těžkou "hroudu" donesli domů. Přizvaní sousedé předmět potěžkávali a kroutili hlavami. To bylo asi tak všechno. Když za pár dní zájem opadl, byl předmět shledán v usedlosti nepotřebným a odložen do sýpky. Časem se přece jen využití našlo, a to veskrze praktické: těžká hrouda sloužila jako závaží při lisování medu. Trvalo dlouhých 53 let, než dcera jednoho z nálezců donesla předmět vynikajícími mineralogovi, brněnskému vysokoškolském pedagogovi prof. Josefu Sekaninovi. Ten určil nález jako železný meteorit a nechal provést podrobné analýzy.

Následně se rozjel do Vícenic, aby prozkoumal místo nálezu. Zaznamenal výpovědi svědků a v roce 1964 výsledky svého bádání publikoval. Pan profesor usoudil, že meteorit je pravděpodobně jedním z části hromadného pádu. Povrch meteorického železa byl pokryt 8 mm silnou zkorodovanou vrstvou tmavě hnědé, až rezavé barvy. Konstatoval, že meteorit ležel pod vrstvou ornice stovky let. Určil také jeho hlavní minerály - kamacit, schreibersit a taenit. Zcela přesvědčivým důkazem, že jde o meteorické železo byla přítomnost Widmanstättenových obrazců na vybroušené a naleštěné ploše i chemická analýza, která prokázala přítomnost 88,94% železa, 9,72% niklu, 0,63% kobaltu a 0,272% fosforu. A jaký byl další osud unikátního nálezu?

"Meteorit z Vícenic máme vystavený v Moravském zemském muzeu v Brně v zadní části úvodní chodby expozice Svět nerostů společně s dalšími kousky meteoritů. Vedle této vitríny je i aktualizovaná mapka území Moravy s vyznačenými nálezy ostatních dosud známých pádů či nálezů," upřesnila Pavla Hršelová, Mgr. Ph.D. z Mineralogicko - petrografického oddělení muzea. Dodala, že malý kousek vícenického meteoritu je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. Tam si zájemci mohou vzácné meteorické železo, které je staré cca 4,6 miliard let prohlédnout.

Literatura

Kruťa T.: Moravské nerosty a jejich literatura 1940 - 1965. Vyd. Moravské zemské museum v Brně, 1966.

Sekanina Josef, (1964), Objeven nový železný meteorit, Rudé právo, 109 (19.04.1964), s. 8.

Tuček K.: Meteority a jejich výskyt v Československu, Academia, Praha 1981

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Poradíte | 2. června 2019 v 10:53 | Reagovat

Za Boha si nemohu vzpomenout jak se jmenoval ten slavný botanik, který si v Českém krasu u Bubovických vodopádů nad Kubrychtovou boudou postavil chatu. Poradíte?

2 Radoslav | 2. června 2019 v 11:59 | Reagovat

Já myslím, že to byl Jaromír Klika. Josef Dostál, s kterým jsem se ke konci jeho života několikrát setkal, se o chatě v Českém krasu nezmiňoval.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama