Mřížovka červená z pobřeží střední Dalmácie

15. července 2019 v 11:29 | Vladimír Špatný |  Mřížovka červená
Rok se s rokem sešel a mně se opět poštěstilo navštívit lokalitu mřížovek červených. To v návaznosti na předchozí články o květnatci Archerově zde na blogu. Obě tyto houby patří do skupiny hadovek (Clathraceae). Stálejší čtenáři ví, že mojí lokalitou je pobřeží střední Dalmácie, v těsném sousedství vily v rodišti Ante Gotoviny. První letošní odlišností byl stav vegetace v místě výskytu. Odhadem nejméně dvoutýdenní zpoždění oproti jiným letům. A to u nás už tou dobou - poslední květnový týden - bylo možné najít v předhůří Šumavy červené lesní jahody. Shodou okolností v místech, odkud se začínali květnatce šířit v šedesátých letech po naší republice. Ukázal mi je v roce 1967 vedoucí přírodovědného kroužku jako velkou raritu. Lhenice a Chvalšiny sousedí s Prachaticemi odkud pocházím. Postupné šíření sleduji aktivněji až v posledních létech.

Zpět k mřížovkám červeným. Objevovaly se v průběhu tří týdnů. Díky mírným dešťům každý den několik nových exemplářů. Zaujaly mne vajíčka. Lze je snadno identifikovat. Mezi objevením a otevřením uplynul necelý týden. Mám zkušenost, že hvězdovka trojitá dokázala ve "vajíčku" vyčkávat na dostatek vláhy skoro dva měsíce. Zbytek "skořápky" je také zajímavý na pohled. Skupinu tvořilo několik vajíček a plodnic v různém stádiu. Čerstvě vyrostlé plodnice byly krásně svěží. Již odpoledne bylo znát jak se na nich teplo i sucho podepisuje.

Nejčastějšími návštěvníky sbírajícími sliz byli drobní černí mravenci. Mouchy jen sporadicky. Snad ani ten zápach nebyl letos tak intenzivní. V průběhu tří týdnů (začátek června) se na zmíněné lokalitě urodilo okolo stovky mřížovek. Bylo možné najít i dvě barevné varianty plodnic vedle sebe. Sytě červenou a světlou. To asi ale souviselo s rychlostí a dobou kdy opouštěly vajíčko. Díky příznivým podmínkám (více vlhkosti) se objevovaly poměrně velké plodnice a to častěji jak drobné kusy. U jedné skupinky jsem vyfotil drobný hnojník rostoucí v těsné blízkosti. Druhý den byla mřížovka již za zenitem a z hnojníku zbyly jen seschlé trosky.

Najednou jsem si všimnul, že ve skupince dalších mřížovek je podobných seschlých podivností více. S údivem jsem zjistil, že to jsou dokonale seschlé mřížovky. Určitě si vybavíte jak vypadají zbytky velkých bílých ryzců, které u nás přečkají zimu. Černé, scvrklé a pevné. Stejně vypadaly i mřížovky. Musely být tedy rok staré. V tamní mírné zimě žádný div. Zaráží mne ale jak může houba s tak mimořádně křehkou konzistencí a chatrností, stejně jako květnatce či hadovky dojít do stádia které popisuji. Je hloupé se odvolávat na zkušenost ale vím, že rozmoklá mřížovka ztrácí svoji křehkost a stává se podezřele houževnatou.

Poznámka: Autor Vladimír Špatný, velký propagátor hub na Šumavě, každý rok tam připravuje v Prachaticích rozsáhlou mykologickou výstavu živých hub a to ve spolupráci s farářem Pavlem Světlíkem, je mřížovkami červenými doslova posedlý. Klikněte si na následující odkaz a dozvíte se dokonce jak je zkoumal i u protinožců v Austrálii. Pěkné a důležité mykologické počtení...

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jan Huba z Houbova | 15. července 2019 v 11:33 | Reagovat

Vynikající text. Jen kdyby podobných bylo povícero. Žádné okecávání jako z houbového atlasu, ale konkrétní setkání s konkrétní houbou. Podobné příběhy určitě nejen já doslova a do posledního písmena miluju. A co pane Burle stočkovce kyjovité? Budou nebo nebudou?

2 Stročkovec kyjovitý | 15. července 2019 v 11:49 | Reagovat

Dostávám v poslední otázky na tuto úžasnou a v Čechách převzácnou houbu. Na internetu se z pera pana Knápka objevilo několik textů, že se plodnice opět na Šumavě objevily. Již organizuje na ně  výpravy. Je to velký zázrak přírody. Před lety se tam houby objevily dokonce na několika lokalitách. Nyní se s velkou pravděpodobností, tak jako v minulých letech, jedná pouze o jeden plácek. Chraňme ho jak oko v hlavě. Byla by škoda ho nevratně zničit.

3 Fotografická výstava... | 15. července 2019 v 11:57 | Reagovat

...hub se stěhuje do muzea ve Vodňanech. Bude tam po dobu dvou měsíců - srpen a září. Další dva měsíce bude opět v Praze. A tak stále dokola dokolečka až do konce světa.

4 Radoslav | 15. července 2019 v 18:52 | Reagovat

Pane Hubo z Houbova - naprosto přesně jste to vystihl! Stručně a jasně! Připojuji se.

5 Miroslava Hl. | 15. července 2019 v 19:37 | Reagovat

Vynikající článek. Ono podobných o houbách ze zahraničí je strašně málo. Není to škoda. Vždyť jen kousek od nás v těch jiných krajinách rostou hodně zajímavé houby. Ještě že zde máme pana profesora Patočku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama