Hřib žlutonachový - Imperator rhodopurpureus f. xanthopurpureus (Smotl.) Mikšík 2015 – hrib vínovočervený

4. srpna 2019 v 19:06 | Jiří Patočka, Václav Burle |  - - hřib žlutonachový
Hřib žlutonachový je velmi vzácná houba z čeledi hřibovitých, která je xantoidní formou hřibu rudonachového (Imperator rhodopurpureus). Charakteristickými rysy tohoto hřibu je žlutá barva plodnice a velmi intenzivním modráním v místě poranění. František Smotlacha tento hřib popsal v roce 1952 jako formu hřibu rudonachového, ale jiný český mykolog Jiří Hlaváček se domníval, že jde o samostatný druh. Současná mykologická literatura se vrací k původnímu Smotlachovu pojetí jako žluté formy hřibu rudonachového (Šutara et al., 2009). Není proto žádné překvapení, když najdeme označení hřib žlutonachový čerrvenonachový.

Makroskopicky i mikroskopicky jsou oba hřiby totožné a liší se pouze ve zbarvení. Plodnice hřibu žlutonachového jsou žluté především, jen povrch plodnice může nést drobné červené nebo červenohnědé skvrny (Beran a Holec, 2012; Саркина, 2018). Je to statná houba, jejíž klobouk má průměr 50 - 200 mm. Ten je nejprve polokulovitý, později klenutý a nepravidelně hrbolatý. V ranném mládí je žlutý, ale brzy dostává růžovooranžové zbarvení rozdílné intenzity, takže je flekatý. Stářím postupně vybledá. Pokožka klobouku při otlačení ihned intenzivně modrá. Rourky jsou 5-20 mm dlouhé, sytě žluté a při otlačení rovněž modrají. Póry nejprve žluté. Třeň 50-150x20-70mm je pevný, v mládí vejčitý, postupně kyjovitý až válcovitý. Nejprve žlutý, postupně až oranžový, u báze někdy s růžovočervenými skvrnami, s výraznou žlutou síťkou, která se postupně mění do oranžovočervené barvy. Dužnina je tuhá, sytě žlutá, na řezu ihned silně modrá.

Hřib žlutonachový je velmi vzácná houba, která se vyskytuje na stejných stanovištích jako hřib rudonachový, tedy pod duby, převážně v dubových a dubohabrových lesích. V České republice také na zalesněných okrajích a hrázích rybníků (Holec a Beran, 2006). Hřib žlutonachový je označován jako je jedovatý, ale o jeho jedovatém principu není nic známo. Uvádí se, že může způsobit žaludeční křeče, ale toto tvrzení, i když je asi pravdivé, nemá oporu ve vědecké literatuře.


Literatura

Beran M, Holec J. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Hřib rudonachový, s. 576.

Holec J, Beran M. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006.

Саркина ИС. (2018). ВИДЫ РОДОВ RUBROBOLETUS И IMPERATORВ ГОРНОМ КРЫМУ. In Съезд и конференция проведены при финансовой поддержке Российского фонда фундаментальных исследований (проекты № 18-04-20028 и № 18-04-20023) и ФАНО России , 2018; p. 120).

Smotlacha F. Sluneční hřiby (Boleti solares). In: František Smotlacha. Mykologický sborník (ČČSH) 1-3. Praha: ČMS, 1952: 29-33.

Šutara J, Mikšík M, Janda V. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 188.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama