Ozdobnice čínská: nové perspektivy obří traviny

19. prosince 2019 v 21:39 | Jiří Patočka |  Jiří Patočka
Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) je mohutná vytrvalá okrasná travina z čeledi lipnicovité (Poaceae), přirozeně rostoucí v Číně, Japonsku a Koreji. Tráva tvoří husté trsy, které mohou být vysoké až 300 centimetrů. Je široce rozšířena jako okrasná rostlina v teplých regionech celého světa. V některých regionech Severní Ameriky se stala invazivním druhem. V Evropě je ozdobnice využívána jako dekorativní rostlina, která se vysazuje jako solitéra nebo do skupin společně s dalšími travinami či okrasnými keři a trvalkami. Je ozdobou zahrady po celý rok. V létě vytváří kompaktní trsy tuhých vzpřímeně rostoucích listů. Vykvétá již začátkem srpna vzpřímenými načervenalými latami a na podzim barví listy do žluta a květy se mění na bílé chmýří, které často vydrží až do jara. Existuje velké množství kultivarů, z nichž mnohé jsou velice dekorativní.

V místech přirozeného výskytu ozdobnice čínské roste tato tráva ve velkém množství a je místním obyvatelstev využívána k různým účelům (krmivo pro zvířata, organické hnojivo, stavebnictví). Také moderní technologie v ní objevují bohatý zdroj obnovitelné biomasy s možností využití v různých oblastech lidské činnosti. Dá se například lisovat do pelet a používat jako palivo. Japonsko, kde ozdobnice roste v některých oblastech na velkých plochách, vidí v této trávě levný a snadno obnovitelný zdroj pro bioenergetiku (Stewart et al., 2009). Výsledky výzkumu posledních let napovídají, že ozdobnice může být v budoucnu významnou bioenergetickou surovinou (Nishiwaki et al., 2011). Zájem o energetické využití invazních porostů této suroviny mají také Spojené státy (Wang et al., 2011). V původních travních porostech v Japonsku dosahuje výnosu 1,8 až 13 tun na hektar, ale u sterilního triploidního hybridu M. sinensis a M. sacchariflorus, bylo na testovacích pozemcích ve státě Illinois v USA dosaženo výnosu 29,6 tun na hektar (Heaton et al., 2008). Pyrolýzou této trávy lze získat kvalitní topný olej použitelný jako palivo (Heo et al., 2010).

Z dalších možností využití ozdobnice se nabízí možnost zpracování na celulosová vlákna nebo na lehké a velmi pevné dřevotřískové desky s možnosti využití ve stavebnictví či nábytkářství (Velasquez et al., 2003). Může být také zdrojem řady chemikálií využitelných v medicíně, např. fenolických látek s antioxidačním účinkem (García et al., 2010). Neméně zajímavé využití ozdobnice je možné spatřovat v jejím využití k remediaci půd zamořených těžkými kovy, jako je kadmium, olovo nebo rtuť (Barbu et al., 2010; Zhao et al., 2019).

Jak vypadá trs ozdobnice čínské v tuhle dobu, kdy jeho nadzemní část s úzkými kopinatými listy a květy je suchá, zatímco kořenový systém plný živin čeká na jaro, aby mohl znovu začít růst, je vidět na přiložené fotografii.

Literatura

Barbu CH, Pavel BP, Sand C et al. Miscanthus sinensis gigantheus-A phytoexcluder with commercial value. In Proceedings of The Second Conference with International Participation "Modern Technologies and Biotechnologies for Environmental Protection,"Lucian Blaga" University of Sibiu, 2010 (pp. 1-5).

García A, Toledano A, Andrés MA, Labidi J. Study of the antioxidant capacity of Miscanthus sinensis lignins. Process Biochemistry, 2010; 45(6): 935-940.

Heaton EA, Dohleman FG, Long SP. Meeting US biofuel goals with less land: the potential of Miscanthus. Global Change Biology, 2008; 14: 1-15.

Heo HS, Park HJ, Yim JH et al. Influence of operation variables on fast pyrolysis of Miscanthus sinensis var. purpurascens. Bioresource Technology, 2010; 101(10): 3672-3677.

Nishiwaki A, Mizuguti A, Kuwabara S et al. Discovery of natural Miscanthus (Poaceae) triploid plants in sympatric populations of Miscanthus sacchariflorus and Miscanthus sinensis in southern Japan. Am J Botany, 2011; 98(1): 154-159.

Stewart JR, Toma YO, Fernandez FG, Nishiwaki AYA, Yamada T, Bollero G. The ecology and agronomy of Miscanthus sinensis, a species important to bioenergy crop development, in its native range in Japan: a review. Gcb Bioenergy, 2009; 1(2): 126-153.

Velasquez JA, Ferrando F, Farriol X, Salvado J. Binderless fiberboard from steam exploded Miscanthus sinensis. Wood Sci Technol. 2003; 37(3-4): 269-278.

Wang XUN, Yamada T, Kong FJ et al. Establishment of an efficient in vitro culture and particle bombardment‐mediated transformation systems in Miscanthus sinensis Anderss., a potential bioenergy crop. Gcb Bioenergy, 2011; 3(4): 322-332.

Zhao A, Gao L, Chen B, Feng L. Phytoremediation potential of Miscanthus sinensis for mercury-polluted sites and its impacts on soil microbial community. Environ Sci Pollution Res. 2019; 1-12.

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karel Vl. | 26. prosince 2019 v 21:55 | Reagovat

Zajímavé čtení. Na vysoké jsem dělal z travin zkoušku. A teprve nyní se k nim po letech začínám opět vracet. Podnětné čtení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama