Poslední smutný mohykán - otevřený - od západu na východ, je jižně od Prahy. Pak už je to jen území velkokvětého. Největší populace u nás je ve vojenském újezdu Hradiště

30. března 2020 v 15:38 | Nedávno jsme zde na blogu tvrdě sepsuli AOPK v souvislosti s kandíkem psím zubem. A už tady máme další nehezký příklad. A to ještě dlouho nebude konec. Příště se podíváme na barbarství kolem kosatce bezlistého českého, pravého... |  - - otevřený
"Koronavirus dramaticky mění život v naší zemi.
Naše představa o normalitě, o veřejném životě, sociálním spolužití
- to všechno je podrobeno zkoušce jako nikdy dříve."
Angela Merkelová
německá kancléřka

Lokalitu koniklece otevřeného, jižně od Prahy, co by jsi z Karlova mostu kamenem dohodil, pozorujeme každoročně po dlouhé roky. Jak zde na blogu napsáno ta hrůza, nezájem ze strany AOPK, se nemění. Místo aby tam tato vzácná rostlina měla možnost se rozšiřovat, tak tam stále jenom živoří. Proč pane RNDr. řediteli Fr. Pelci?

Nedaleko Prahy, v její jižní části, na náhorní plošině, kde maličký protáhlý kopeček v jehož středu ještě menší palouček. A všude kolem neprůchodné trní. Vynikající místo na naplnění košíčku jarní májovkou. A tady od nepaměti, nevíte, kdy ta rozkošná květinka tady byla objevena poprvé?, roste v několika málo trsech koniklec otevřený. Nebojím se i napsat, že je to zde velký zázrak Matičky přírody. Vždyť žádný podobný na stovky kilometrů jinde neroste. Ten nejbližší je ve vojenském újezdu Doupov. I tam jich je rok za rokem stále méně.


Už je to hodně dávno co jsme z tamějšío obecního úřadu dostali dopis: Lokalita je pravidelně monitorována Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. Bohužel situace je taková, že jeden majitel pozemku při předběžném jednání nesouhlasil s oplocením a druhý majitel je dlouhodobě nezvěstný, takže lokalitu momentálně nelze oplotit. Klece pokrývají jen velmi vzácné koniklece otevřené, koniklec luční český klece nemá, neboť není tolik ohrožený a klece by pak pokrývaly celou stepní loučku. Kdyby nebylo zvěře, tak by celá enkláva už byla zarostlá, na druhé straně přílišná koncentrace zvěře také škodí. Budeme se snažit uvést lokalitu do optimálního stavu, ale je to běh na dlouhou trať. Dana Turoňová

A přitom by stačilo tak málo. Těch několik málo metrů čtverečních oplotit, tak jak je tomu v Brně na Kamenném kopci, a o minipaseku se náležitě starat. Ó jak jednoduché. Proč to pan ředitel AOPK ještě nepochopil?

A jaká je tam situace v těchto dnech? Co do počtu rostlin bída, velká bída. Že by jich tam bylo, tak jako kandíků psích zubů, také stále méně? Navíc, když v těchto dnech vyrazili k nebesům, tak přišly mrazy a podle toho otevření vypadají. Pojedeme se tam podívat a dáme zde vědět, jak si ta skupinka těchto překrásných, a u Prahy vzácných rostlin, stojí. A vy můžete vyrazit s námi. Představte si, že v těchto místech je společnost, která se o přírodu perfektně stará. Má veškerou techniku, a tak by nebylo marné kdyby jí AOPK požádala o spolupráci. A problém by nebyl již nikdy problémem. To by se ale muselo od AOPK chtít!!!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ochrana přírody 5/2012 | 30. března 2020 v 16:11 | Reagovat

Velmi malou lokalitu tvoří skalní výchoz v polích mezí obcí Klínec a Líšnice, který je při okrajích zarostlý stromy a keři. Na malém stepním bezlesí uprostřed výchozu přežívá v kamenité půdě asi 15 trsů konikleců, které byly označeny štítky. Bezlesí zde udržuje zřejmě spárkatá zvěř, která se stahuje z okolí. Bez ní by lokalita zřejmě už dávno zanikla, na druhé straně zvěř zvláště v zimním a jarním období působí na rostlinách značné škody okusem. V zimě v letech 2010–2011 došlo k poškození všech rostlin, neboť zde dlouho ležela sněhová pokrývka a pod ní si myši vytvořily hustou síť povrchových chodbiček. Zlikvidovaly přitom téměř všechny rašící pupeny i části oddenků pod povrchem půdy. Koniklece téměř nekvetly, ale do léta stihly kupodivu vyrazit nové listy a rostliny byly v dobré kondici. Ze semen sebraných na lokalitě již dříve byly vypěstovány ve VÚKOZ nové rostliny, ale s jejich vysazováním se zatím vyčkává. Management je zde v patové situaci kvůli nesouhlasu jednoho ze dvou majitelů parcel s oplocením, přičemž lokalita navíc akutně potřebuje trvalou péči – kosení a likvidaci náletu. Zatím se alespoň v okolí rostlin provádí odstraňování konkurenční vegetace a jednotlivé trsy konikleců se na jaře přikrývají pletivem proti okusu. Toto naleziště neleží v žádné EVL.

2 Mareš | 30. března 2020 v 16:14 | Reagovat

Historicky se jihozápadně od Prahy a ve středním Povltaví nacházelo více lokalit. Dnes je tam už jen ta jediná, která není v dobrém stavu.

3 ...bez komentáře | 30. března 2020 v 16:17 | Reagovat

Populace zpravidla vykazují klesající trend, pokud se na lokalitách neprovádí vhodný management. Druh je ohrožen zarůstáním náletem dřevin, zahušťováním travního drnu a kumulací stařiny, tyto jevy se obvykle výrazněji projevují na stanovištích s hlubšími půdami než na skalách. Jsou zaznamenány i případy vyrýpávání rostlin do zahrádek nebo ozobávání květů bažanty, což může u slabých populací vést k jejich silnému oslabení nebo nežádoucímu omezení generativního rozmnožování.

Většinu lokalit není možné ponechat samovolnému vývoji, neboť by zanikla. Optimální způsob hospodaření je extenzivní pastva ovcí nebo koz, případně kosení travních porostů. Na plochách, které zarůstají dřevinami, je nutné jejich odstraňování, u rychle zmlazujících dřevin je možné ošetření řezných ploch Roundapem. Za zcela specifických podmínek se také provádí řízené vypalování travních porostů, lokálně se může uplatnit i vyhrabávání biomasy. Na některých lokalitách jsou prováděna další zvláštní opatření k posílení populací, které provádějí specializované subjekty. Vzhledem k vzácnosti druhu a širšímu spektru vegetačních typů a klimatických podmínek je potřeba stanovit přesný způsob managementu individuálně pro každé území.

4 Vědci objevili zkamenělého prapředka většiny živočichů | 30. března 2020 v 21:51 | Reagovat

V australské buši vědci objevili zkamenělinu prapředka většiny živých tvorů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší než zrnko rýže a před 555 miliony let si hledalo útočiště na dnech tehdejších moří.

Tvor, pojmenovaný Ikaria wariootia, je podle vědců nejstarším známým zástupcem skupiny vývojově nejvyspělejších mnohobuněčných živočichů zvané Bilateria. Její zástupci, mezi kterými jsou i obratlovci, se vyznačují dvojstrannou tělní symetrií.

5 Česká vědecká společnost pro mykologii | 30. března 2020 v 22:09 | Reagovat

Česká vědecká společnost pro mykologii,Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UKvás zvou najarní cyklus přednášekvroce 2020které se konají na Katedře botaniky PřF UK, Benátská 2, Praha 2vSeminariu(2. patro, na konci chodbyvpravo)ve středu od 17:15hod.

1. duben Mgr. Lucie Zíbarová: Za houbami do kaňonu Lužnice Řeka Lužnice vytváří na svém dolním toku mezi Táborem a Bechyní hluboké kaňonovité údolí. Na strmých, obtížně přístupných stráních,se zachovaly ostrůvky přirozených lesů. To, spolu s pestrým reliéfem i geologickým podložím, umožňuje existenci neobvyklého druhového bohatství hub. V rámci průzkumu v roce 2019 se podařilo v části, která je vyhlášena jako evropsky významná lokalita Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, zaznamenat 708 taxonů hub, z toho 51 druhů Červeného seznamu.Některé z nich si představíme.

15. dubenMgr. Miroslav Kolařík, Ph.D.: Houby v souvislostechProbereme několik filozofických otázek spojených smykologií jako vědním oborem. Co nám mykologie řekne o houbách samotných? Ukážeme si příklady, kdy houby svojí činností výrazně ovlivnily vývoj přírody a lidské společnosti. Jaké další změny, způsobené činností hub, nás čekají? Prohloubíte si i vaše znalosti zfyziologie a genetiky hub a fytopatologie.

29. dubenMgr. Klára Koupilová: Květní sněti: kam kráčí výzkum pohlavně přenosných patogenů rostlin?Jak vypadají, jak se šíří a jaký dopad mohou mít pohlavně přenosné patogeny rostlin? Patogenní květní sněti (rod Microbotryum) se vyvíjejí v květech a jejich spory jsou přenášeny na tělech opylovačů mezi rostlinami, tedy během pohlavního rozmnožování rostlin. Podíváme se na ukázku výzkumu konkrétního druhu květní sněti v kontextu širšího výzkumu pohlavně přenosných patogenů.

13. květenMgr. Daniel Dvořák, Mgr. Petr Hrouda, PhD.: Druhová ochrana hub vČR –postupy a doporučení Že jsou i mezi houbami druhy ohrožené a zákonem chráněné, to asi každý ví. Jak ale v praxi zajistit ochranu konkrétních druhů na konkrétních lokalitách? Výstupy projektu, zaměřeného v uplynulých dvou letech na toto téma, bychom rádi prezentovali mykologické veřejnosti. Připravená metodika, vycházející z revize stavu stovek lokalit po celé republice a výskytu vybraných druhů na nich, přináší jak informace o sledovaných druzích, tak obecnější pojednání o příčinách ohrožení hub a vlivu různých zásahů a managementových opatření na jejich výskyt.

27. květenIvana Kušan, Ph.D., Neven Matočec: Pannonicum-Dinaricum-Adriaticum: bioclimates and theirAscomycota diversityThe lecture will give a review on the bioclimates in the southern Pannonia, Dinarides and eastern Adriatic zone. Diversity of Ascomycota will be presented for each bioclimatic zone and for some special types of habitats. The main focus of ascomycete species will be given on those characteristic to climax vegetation as well as on endangered or rare species bound to special microhabitats or synusia (sands, bogs, excrements, karstic underground, etc.)

6 Přednáška on line | 30. března 2020 v 22:11 | Reagovat

Prosby výboru ČVSM, abychom koronaviru čelili i tím, že nezrušíme všechen náš program, se velmi iniciativně a tvořivě chopila Lucie Zíbarová.

Její přednáška, která se měla konat 1.4. v Praze, proběhne stejný den v původním čase (tedy 1.4.2020 v 17:15 hod.) náhladním způsobem - jako živý online přenos na serveru YouTube. Adresa vysílání je https://www.youtube.com/watch?v=vsXE9THffqU (viz též odkaz níže).

Vpravo od okna videa je i chat, kam mohou posluchači dávat připomínky a poznámky k přednášce v jejím průběhu. K tomu je třeba se na YouTube přihlásit, tj. mít účet na Googlu (který má každý, kdo vlastní chytrý telefon s operačním systémem Android nebo má e-mailový účet na serveru Gmail).

Mějme prosím všichni pochopení pro případné technické potíže - bude to vůbec první přednáška ČVSM prezentovaná tímto způsobem a L. Zíbarová si přenos chystala zcela sama v domácích podmínkách. Patří jí velký dík!

7 Fotograf Bambousek | 31. března 2020 v 13:26 | Reagovat

Dnes v 17 hodin online na fasebooku Olympusu.  Jak fotografuje v Jižní Americe.

8 Tak jsem si postěžoval a pan Pelc zareagoval | 1. dubna 2020 v 19:45 | Reagovat

Koniklec otevřený kvete právě v těchto dnech, ale už jen na 24 místech v celé České republice.

Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravila pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program [1]:, který nyní schválilo Ministerstvo životního prostředí. Jeho cílem je zastavit úbytek koniklece otevřeného v pěti vymezených oblastech [2]:. Bylo vytipováno dvacet prioritních lokalit, na kterých bude záchranný program probíhat přednostně.

„Koniklec otevřený je jedním z mnoha druhů rostlin, které u nás v posledních desetiletích téměř vymizely, protože se změnil způsob hospodaření. Vyhovovalo jim totiž, že pastva udržovala v krajině nízké trávníky podobné stepím. Bez ní krajina postupně zarůstá a koniklece a další stepní druhy v ní nemají vhodné podmínky pro život. Záchranný program počítá s péčí o jednotlivé lokality, aby se v nich zachovaly či obnovily vhodné životní podmínky pro tuto krásnou rostlinu,“ vysvětluje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

„Záchranný program přistupuje k ochraně koniklece komplexně, to znamená, že kombinuje péči o lokality výskytu i o samotný druh, zahrnuje opatření v oblasti monitoringu, komunikace s vlastníky i veřejností a tak podobně. Bude se pravidelně kosit a také hrabat travní porost, plánuje se pastva ovcí a koz, vyřezávání náletů či narušování travního drnu. Některá místa bude potřeba oplotit, aby koniklece nelikvidovala přemnožená spárkatá zvěř. Součástí programu je také pěstování konikleců. Již dnes je do něj zapojeno několik botanických zahrad. Jejich výpěstky mohou představovat záložní populace pro případ vyhynutí druhu na lokalitě. Samozřejmostí je také pravidelný monitoring a průběžné vyhodnocování efektu jednotlivých opatření,“ popisuje Eliška Blažejová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Historicky byl koniklec u nás relativně hojně rozšířenou rostlinou, která rostla na extenzivních pastvinách, často v okolí skalních výchozů nebo kamenných snosů. Pastviny pravidelně přepásávala stáda ovcí a koz (které nejen, že udržovaly porost travin, ale také narušovaly terén) a alespoň jednou ročně se kosily. Přístup člověka ke krajině se však po druhé světové válce radikálně změnil. Upuštění od tradičního obhospodařování krajiny (zánik extenzivní pastvy, eutrofizace, zarůstání a zalesňování stanovišť) způsobilo výrazné změny ve složení rostlinných společenstev. Lokality výskytu koniklece začaly zarůstat a početnost této světlomilné, konkurenčně slabé rostliny se začala snižovat. V posledních několika desetiletích se velikosti jednotlivých populací dále zmenšovaly, snižoval se počet jedinců na většině lokalit a později některé lokality i zcela zanikly.

9 jf | 8. dubna 2020 v 9:58 | Reagovat

Včera jsme byli nad Úhošťanami. Nalezeno několik desítek jedinců od právě vylézajících poupat až po téměř odkvétající. A za cca 14 dní pojedeme k Bělé na Jarního.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama