Vzácnější druhy lišejníků pralesa „Slunná“ u Lažánek na Brněnsku

24. března 2020 v 22:00 | Radoslav Patočka |  Lišejníky
Žádné umění nemůže napodobit mnohotvárnost přírody.
Marcus Tullius Cicero

Zbytek původního bukojedlového lesa s vtroušenou lípou a klenem v rozsáhlém lesním komplexu "Tichanov" mezi Herolticemi a Lažánkami na Tišnovsku severozápadně kóty 406 "Slunná" je spíše znám jako "Lažánecký prales". Až 40 metrů vysoké buky, jejichž stáří je odhadováno na více než 200 let se rozkládá nad údolím Maršovského potoka. Prales je chráněn jako přírodní rezervace od roku 1992.

Hrozba, že rezervace zanikne po vichřici, doprovázející bouřku v červenci roku 2009, při které padla téměř polovina stromů, včetně nejmohutnějšího buku majícího v prsní výšce průměr 125 cm pominula po prozkoumání zbytku porostu odbornou komisí. Ta rozhodla, ponechat zdevastovaný porost přirozené obnově bez zásahů člověka. Díky tomu je na ploše několika málo hektarů soustředěno dostatek tlejících kmenů a větví, což podmiňuje výskyt některých vzácnějších druhů hub, mechorostů a lišejníků. O houbách zaznamenaných na této lokalitě - pařezník nafialovělý, šindelovník severský, bolinka černohnědá, mozkovka rosolovitá a dalších vzácnějších druzích bude některý z příštích článků, dnes zmíním několik tamních lišejníků.

Foto: Mgr František Bouda

Segment přirozeného lesa je biotopem několika druhů, které z okolních porostů již vymizely. Je refugiem těch lišejníků, které nepatří k rychle a efektivně se šířícím. Naopak se jedná o druhy, jejichž výskyt bývá soustředěn jen na dlouhodobě stabilní a přirozené biotopy. Lokalita "Slunná" převyšuje druhovou rozmanitostí lichenoflóry okolní lesnatou krajinu a vyskytují se zde mnohé, k čistotě ovzduší citlivé druhy. Z epifytických (tj. rostoucích na rostlinách - přesněji na stromech - přičemž na nich neparazitují. Vyživují se samostatně a borka stromů jim slouží pouze jako "podklad") to je ohrožená, dobře poznatelná čárnička psaná - Graphis skripta (L.) Ach. (na fotografii) pokrývající místy borku živých buků. Má korovitou, hladkou, tenkou světlešedou, kruhovitou stélku o průměru do 7 cm, apotécia (typ plodnic některých vřeckovýtrusných hub, charakteristická jsou pro lišejníky) jsou úzká, zakřivená, často vidlicovitě větvená, černě zbarvená. Jsou rozmístěna zpravidla rovnoběžně nebo takovým způsobem, že připomínají hieroglyfy či klínové písmo. Na borce buků lze nalézt jaderničku lesklou - Pyrenula nitida (Weigel) Ach. Podobně jako čárnička psaná má korovitou stélkou, nikoliv však kruhovitou, nýbrž elipsovitou, zbarvení je hnědavé až světle zelenavé s hnědavým nádechem. Starší exempláře bývají rozpukané a jsou pokryty drobnými tmavohnědými až černými polokulovitými bradavkami. Jaderničká lesklá se občas objeví i na borce habrů, ale vždy na stanovištích s trvale vyšší relativní vlhkostí vzduchu v podhorských polohách. Staré buky s částečně trouchnivou borkou osídluje místy hůlkovka šedožlutá - Lecidea helvola (Körb. et Hellb.) Th. Fr., rovněž vzácný korovitý, medově zbarvený lišejník diskovitého tvaru. Letité buky s trouchnivějící borkou jsou ideálním substrátem pro kriticky ohroženou kryptovku Flotowovu - Gyalecta flotovii Körb. Jde o vzácný, nenápadný druh korovitého lišejníku tvořícího menší kávově hnědé disky se zcela hladkými okraji. Na "Slunné" byl nalezen i na bázi javoru klenu. Epifytických lišejníků bylo v rezervaci zaznamenáno více druhů, nejsou však prozatím určeny. Lesní porost na "Slunné" se vyvíjí dlouhou dobu přirozeně a není příliš vystavován toxickým vlivům znečištění ovzduší, které lišejníkům škodí. Není divu, že se v něm nachází velký počet rozmanitých druhů. Nejen po lichenologické stránce jde o cenné území, ukázku původního jedlo-bukového podhorského porostu na Moravě.


Foto: Radoslav Patočka

Literatura

Černohorský Z., Nádvorník J. & Servít M.: Klíč k určování lišejníků ČSR I. Nakladatelství ČSAV, Praha 1956.

Liška J. & Palice Z.: Červený seznam lišejníků České republiky. Příroda, 2010

Vězda A., Liška J.: Katalog lišejníků České republiky. Průhonice, Botanický ústav AV ČR, 1999.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mišel | 27. března 2020 v 11:13 | Reagovat

Díky autorovi za velmi zajímavý text a oběma za pěkné fotografie.

2 Karel Babíček | E-mail | 30. března 2020 v 15:23 | Reagovat

Bydlím ve Veverské Bítýšce 3 roky a tuto lokalitu jsem ještě nenavštívil. Článek je jistě dobrá výzva. Znalost našich lišejníků není obecně rozšířená.
MVDr. Karel Babíček

3 Šárka | 1. dubna 2020 v 20:56 | Reagovat

Článek se nám vylice líbil a inspiroval nás k dalšímu zajímavému rodinnému výletu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama